Miss Mystic Falls (1)

Caroline pohlédla z okna učebny dějepisu. Venku zrovna pršelo a do konce vyučování zbývalo ještě hodně času. K čemu mi to bude, pomyslela si, když profesor Hawkins vysvětloval důvod občanské války ve Španělsku.

Rozhlédla se po třídě. Spolužáci si buď něco čmárali, nebo pomalu upadali do spánku. Připadala si zde úplně sama. Elena je bůhví kde, Bonnie je nejspíš s profesorem Shanem a Tyler utěšuje Hayley. Jediný Matt je oprávněně doma – dostal chřipku.

Caroline byla myšlenkami úplně jinde – přesněji u včerejší hádky s Tylerem. Musel pochopit, že pro záchranu Eleny bylo nezbytné Chrise zabít. A pak ještě ta věc s Klausem.

Kupodivu jí bylo líto, že musela Klause ze začátku obelhávat. Včera si s ním vcelku pěkně popovídala – tedy před tím, než mu musela vyklopit, co po něm doopravdy chce.

Jen, co se ozvalo zvonění, všichni se vyhrnuli ze třídy. Když Caroline došla ke své skřínce, zazvonil jí v tašce mobil. Tyler.   

Vyzvedla telefon k uchu a zhluboka se nadechla. „Ano?“

„Promiň Car, ale zítra nemůžu přijít.“

„Cože?“ zeptala se. „Proč ne? Stalo se něco?“

„Mě a Hayley umřel kamarád, víš?“ řekl s vyčítavým tónem. „Je na tom opravdu špatně, musím být s ní.“

„Tylere,“ řekla, ale to už se na druhém konci telefonu ozývalo tutání.

Sakra, utrousila pro sebe. Jak je možné, že za jeden večer se mezi nimi objevila taková propast?

Vložila do skříňky učebnice, které nebude doma potřebovat a vydala se k východu. Deštivé počasí, které venku panovalo, se ještě zhoršilo. Otevřela dveře a na kůži pocítila studený vánek. Roztáhla deštník a vydala se k parkovišti. V celém venkovním areálu školy byla sama.

Přešla rychle ke svému autu a vytáhla klíče z kabelky. Při otvírání dveří se však zarazila. Uslyšela něčí dýchání. Prudce se otočila a spatřila Klause s rukama založenýma za jeho zády.

„Bože,“ vydechla. Pramínek vlasů, který ji spadl do obličeje, si opět vrátila zpět. „Klausi, co tu děláš?“

Pousmál se a postoupil mírným krůčkem k ní. „Měl jsem cestu kolem a tak jsem si řekl, že tě pozdravím.“

Caroline povytáhla obočí a založila si ruce. „Tak cestu kolem, jo? A kam máš namířeno?“

Usmál se a podrbal na zátylku. Předal si svůj deštník do druhé ruky. „Dostala jsi mě. Chtěl jsem tě vidět. A také jsem se tě přišel zeptat, jak to bude s tou naší dohodou.“

„O jaké..?“ Caroline se usmála, jelikož si vzpomněla na to, jak se domluvili, když souhlasil, že obětuje jednoho ze svých hybridů – Chrise. „Jo, ohledně toho. Nevím, kdy to budu schopna splnit. Mám toho poslední dobou hodně, víš?“

Klaus se zklamaně ušklíbl a ustoupil. „Aha, to je samozřejmé. Nás čas netíží. Ale kdybys něco potřebovala, víš, že se na mě můžeš spolehnout.“

„Děkuju,“ pokývla.

Klaus se na ni usmál a s jeho typickým pohledem vyšel k silnici.

„Anebo vlastně…“ řekla. Klaus se rychle zastavil a otočil se k ní. Jak jí to dnes sluší, pomyslel si. „Nechtěl by si mě doprovodit na Miss Mystic Falls? Tayler… moc se mu nechce. Takže, kdybys měl čas, mohli by jsme jít spolu.“

Klaus se snažil potlačit radostný usměv, ale moc se mu nedařilo. „Dobrá. Tak tedy zítra.“

•••

Ozval se zvonek u dveří. Caroline stoupla od svého kosmetického stolku. Přešla k velkému zrcadlu, a přejela si po svých šatech. Ruce se jí začaly potit. Nedokázala si vysvětlit proč. Je to jen Klaus, pomyslela si, ten špatný, pamatuješ?

Prohrábla si vlasy a vyšla z pokoje. Zamířila ke vchodovým dveřím a spatřila Klause, v dobře padnoucím obleku. „Dobré odpoledne,“ pozdravil. Jak může být někdo tak krásný, pomyslel si.

„Můžeme?“ zeptal se a nabídl jí rámě.

Caroline popadla kabelku a ovinula se mu kolem paže.

•••

Caroline strávila celý den s Klausem. Poté, co přijeli, si spolu našli místo u stolu a povídaly si. Celý den se témata je hrnula.

Když proběhlo vyhlášení a Caroline předala svou korunku nové Miss Mystic Falls, někteří lidé se již vydali domů.

„Co teď?“ zeptala se Klause, který zrovna popíjel ze skleničky šampaňského.

Klaus odložil skleničku na stůl, a podal ji ruku. „Pojď.“

„Kam?“ zeptala se nedočkavě Caroline.

Klaus jí však neodpověděl. Popadl ji za ruku a vyšel ke dveřím. Vydal se svižným krokem směrem do středu města.

„Mám se bát?“ zeptala se Caroline, když u Grillu zabočili.

„Nemáš se čeho obávat, Caroline,“ usmál se.

Po chvíli dorazili k baseballovému hřišti. Caroline se zastavila a hlavou jí běželo nejmíň tisíc otázek – Proč jsou tady?

Klaus na chvíli zmizel. Najednou se rozsvítila všechna světla, která zářila tak silně, že si musela zakrýt oči. „Co tu budeme dělat?“ pousmála se.

Klaus rozhodil rukama a otočil se kolem dokola. „Mé pozornosti neuniklo to, že tě to tam přestalo bavit, a tak..“

„Jsme přišli hrát baseball,“ dokončila za něj Caroline větu.

Klaus se na ni upřeně díval. Je tak nádherná! „Jestli nechceš, tak se můžeme vrátit. Jen jsem myslel, že by tě to mohlo bavit. Ale no tak nic, můžeme …“

Caroline k němu popošla. „Ne, to ne. Je to skvělý nápad. Já jen… nikdy jsem baseball nehrála. Neumím to!“

„Jo tak takhle to je. Tak pojď, já tě to naučím.“

Přešel k úschovně na pálky a jednu vybral. Přišel ke Caroline a posunul ji na odpalové místo. „Tohle si vezmi do ruky,“ řekl, stoupl si za ni a do rukou jí podal pálku. Její ruce však nepustil. „Až vystřelí míček, tak se ho snaž odpálit.“

„Tak hloupá zatím nejsem,“ řekla trochu naštvaně.

„Promiň,“ zašeptal jí do ucha. Do nosu se mu vinula vůně jejího parfému.

Když vystřelil míček, Caroline se snažila odpálit míček, ale nebýt Klause, ani by se netrefila. Když se otočila, spatřila Klause, jak se pobaveně uculuje. „Co?“ zeptala se.

Pokývl hlavou a prohrnul si vlasy. „Nic, jde ti to.“

„Hele.“

„Zkusíme to ještě jednou. Až se trefíš, tak budeš utíkat.“

„To asi nepůjde,“ zakroutila hlavou a ukázala na své deseticentimetrové podpatky.

•••

„To už všichni odešli?“ podivila se Caroline, když dorazili zpět na soutěž.

„Byli jsme pryč dvě hodiny,“ pokývl k nástěnným hodinám.

Caroline se překvapeně nadechla. „Tolik?“

Klaus se zadíval do jejích očí. Caroline mu pohled oplatila. Klaus se k ní začal přibližovat. Caroline mu však položila na rty ukazováček.

Klaus se odtáhl. „Tak já už půjdu.“

Caroline se vzpamatovala z prožité chvíle a nasadila úsměv. „Jo jasně. Já ještě musím navrch pro kabát. Dneska to bylo pěkný.“

„Ano, to bylo. Dobrou noc, Caroline.“

„Dobrou,“ rozloučila se a vydala se po schodech nahoru. Dorazila do jednoho z pokojů a popadla kabát. Když se rozhlédla a spatřila velký nepořádek, pustila se do úklidu.

Všechny rozházené papíry vyhodila do koše, oblečení, které si tam někdo zapomněl, odložila do skříně. Popadla koště a zametla smetí na podlaze.

Najednou se rozletěly dveře a v nich stál Klaus.

„Zapomněl jsi něco?“ zeptala se překvapeně Caroline.

„Ano, tohle,“ řekl, přešel k ní a položil jí dlaně na tváře. Caroline zadržela dech. Co se teď stane?

Klaus ji k sobě přitáhl a políbil ji. Caroline se málem podlomila kolena. Klaus to cítil a tak ji k sobě ještě více přitiskl. Caroline se od něj odtáhla.

„Nelíbí se ti to?“ znejistěl.

„Ne.. teda ano, líbí, ale…“ To už však Caroline nevydržela. Přitiskla se k němu a rukou mu vjela do vlasů.

Klaus ji vzal do náručí a přešel s ní k posteli. Položil ji do hebkých peřin a její nahé tělo posypal polibky.

•••

Caroline si zapnula šaty a obula se boty. Klaus stále ležel v posteli, po boky zakrytý peřinou. „Jsi nádherná,“ řekl.

„A ty nahý, takže být tebou, tak mě moc nedráždi.“

„Zůstaň tu ještě chvíli,“ žadonil a stáhl ji k sobě. Políbil ji.

„Nemůžu, musím jít,“ řekla.

„Za Taylerem, viď?“ zeptal se podrážděně. Dlaň si dal za hlavu a zadíval se do stropu.

„Ano, ale proto, abych to s ním skončila, a potom budeme spolu, jo?“

„Budu tě čekat!“

 Zaslala: Markýz