Lest (2)

„Cože?! Co tim myslíš v Mystic Falls v roce 1864?!“

„Co tim asi tak můžu myslet. Prostě jsme v roce 1864.“

„A jak jsme se sem dostali?“

„Hádej. Katherine je ve městě a chce Stefana zpátky.“

„Ty jí věříš to se Stefanem? A jak nás sem mohla dostat Katherine?“

„Jo, teď už tomu věřim. Nejspíš Katherine pomáhala nějaká čarodějnice, odhaduju to na Jackie.“

„Kdo to je a jak nás sem mohla dostat?“

„Jackie je starší sestra matky původních upírů, kteří ve skutečnosti nejsou původní.“

„Mohl by jsi mi to laskavě trochu víc vysvětlit? Za prvý – jak to, že původní nejsou původní, za druhý – co je ta Jackie zač a za třetí – odkud ji znáš?“

„Jackie je nejstarší upír všech dob, ona je ve skutečnosti původní, ale kdo se s ní nesetkal, to neví.“

„To nevysvětluje, jak nás sem dostala.“

„Kdyby jsi mi neskákala do řeči, tak si už o něco víc v obraze. Jackie je taky původní čarodějka, mají to v krvi.“

„Ale jak to udělala? Vždyť tím musela narušit tu rovnováhu nebo co.“

„Našla si způsob, jak čerpat magii ze všech magických bytostí nebo jinak řečeno, jakmile se objeví nějaká nová schopnost, tak ona ji okamžitě dostane taky a ještě se jí umocní. Je prakticky nezničitelná. Ta už nemá s tou pošahanou rovnováhou nic společnýho. Dokázala si udělat imunitu snad proti všemu: na slunci se může pohybovat, jak chce, sporýš jí nevadí, může si pohrávat se svým věkem, oheň jí nic neudělá, kůl do srdce je pro ni něco, jako když se bodneš jehlou při šití nebo se řízneš při vaření, a dokáže ovlivnit upíry a lidi i přes sporýš s jednou malinkou chybičkou, pokud má žena z jejího rodu na sobě nebo v sobě sporýš nemůže jí ovlivnit. Ty si se svým náhrdelníkem jseš v bezpečí. A taky se snaží zjistit, jak takový upíry množit.“

„A řekneš mi odkud ji znáš?“

„Neskákej mi pořád do řeči! Vydávala se za mojí a Stefanovu sestřenku, k tomu se jí hodilo umění s věkem. Vnutila se do rodiny otcova bratrance a po několika letech zabila otcova bratrance, jeho ženu a syna. Otec se nad ní slitoval a přijal ji k nám, spíš mu šlo o její finance, které ráda investovala do našeho penzionu.“

„V kolika letech byla přeměněna?“

„V šestnácti. Těsně po tom co se jí narodila dcera.“

„Víš toho o ní hodně.“

„Jsme si hodně blízcí.“ Na Damonově tváři se objevil zvláštní výraz šťastného člověka, který na jeho tváři Elena nikdy neviděla.

Elena vyndala mobil a něco ji překvapilo.

„Damone?“

„Hm?“

„Máš tu signál?“

„Jo. To je divný. Jsme v době, kdy telefony neexistovaly a už vůbec ne mobily.“

„Zkusim zavolat Stefanovi, ať ví, kde jsme.“

Elena volala Stefanovi, ale nezvonilo to ani při ostatních telefonátech, které se Elena snažila uskutečnit. Jediný komu mohla zavolat, byl Damon.

„Proč mi voláš?“