Čas

„Tohle je blbost!“ Elena pozorovala ubíhající krajinu za oknem a ruce měla pevně založení na prsou. Damon, který si vedle ní zvesela pískal melodii z rádia, si jí vůbec nevšímal.

Elena si přitiskla ruku na hlavu a sykla.

„Bolí?“ ozval se Damon a otočil se na ni. Rána na hlavě nebyla vážná, ale krev ji stále tekla.

„Dívej se na cestu!“ odsekla Elena a zarputile se dívala na druhou stranu.

„No tak, tento den má být náš! Tak si ho… užij!“ výskl a natáhl se k rádiu. O chvíli později neznámá píseň naplnila celé auto.

Elena si dramaticky přikryla uši rukama a otočila se na Damona. Dlouhou chvíli na něj zírala s našpulenými rty, než se na ni otočil.

„Co,“ vyrazil ze sebe zmateně. Pak se usmál a oči se mu přimhouřili. „Chceš hubičku?“ zašeptal a zasmál se, když se Elena zašklebila.

„Jsme tu.“ Auto zastavilo.

„Ty mě bereš do baru? To nemyslíš vážně, viď že ne?“ Elena se dívala jak Damon vypnul motor a usmál se na ni.

„Jen pojď. Nebo tě z toho auta vytáhnu…“

Elena si objala trup rukama, když ji ovál prudký vítr, a hlasitě třískla dveřmi. Dsamon před ní kráčel sebejistým krokem a než zapadl do baru U Bree, sundal si brýle. Elena si pospíšila za ním.

Následovalo bouřlivé přivítání.

A pak následovala dlouhá éra panáků. Elena se zdála být střízlivá, když se Damon vypařil. Mezitím kývla na Bree, ať nachystá další rundu. Ale jako kdyby najednou z baru všichni zmizeli. Bree ještě pustila píseň Swayl, a už byla Elena sama

„Hej, kam se všichni poděli?“ vyklouzlo ji. Ach, možná se její opité já přeci jen objevilo…

„Jsem tady ještě já,“ ozvalo se temně z rohu a pak se Elena ocitla na parketu.

„Né!“ zasténala Elena a zasmála se. Damon ji ale nepouštěl, místo toho ji vzal a prudce ji od sebe odhodil.

Až pozdě Eleně došlo, že to měla být pirueta.

„Tohle nedělej! Já jsem vážně, vážně opilá, takže…“

Damon ji neposlouchal; díval se jí hluboko do očí a… tančili. Elenin jemný úsměv zmizel. navzájem si vážně hleděli do očí, už se skoro ani nehýbali.

Damon se začal k Eleně pomalu přibližovat, když klaply dveře.

„Damonku!“ ozval se ječivý hlas. Elena sebou trhla a odtáhla se od něj. Do baru vkráčela zrzavá dívka na vysokých podpatcích a v luxusním oblečení.

„Je – Jennifer?“ zakoktal se Damon a polkl.

„Znovu se setkáváme.“ Dívka se zasmála a přišla blíže.

„Ehm… já… se půjdu napít,“ vyžbleptla Elena a vrávoravě došla k baru. Když si byl Damon jistý, že je neuslyší, popadl dívku za paži a zadíval se jí do očí.

„Co tady chceš?“ Použil na ni svůj nátlak. Dívka chvíli mlčela.

„Přišla jsem na skleničku…“ odpověděla nakonec nevinně. Damon ji pustil.

„Sporýš?“ Mrkl na náramek, který se jí houpal na zápěstí. Dívka se na něj jen uculila a zavzdychala. Otočila se k baru, kde seděla Elena.

„Nová přítelkyně?“ Elena se na barové židličce pohupovala sem a tam a vypadala… že je vcelku dost opilá.

„Jo.“ Damon se objevil u Eleny právě včas, aby ji zachytil. Opřela se mu o hruď a objala ho kolem krku.

„Chce se mi spát,“ zašeptala mu do trička. Damon se usmál a vzal ji do náručí.

„Tak… rád jsem tě viděl… Jennifer.“ Damon zmizel z baru co nejrychleji to šlo.

„Ještě se uvidíme,“ zašeptala rudovlasá dívka do prázdného baru a vypila panáka, který tam zůstal po Damonovi.

Ten mezitím pomohl Eleně do auta, zavřel za ní dveře a díval se, jak se opřela do sedadla a zavřela oči.

Seděl vedle ní během vteřinky.

Nastartoval a vyjel opačným směrem než bylo Mystic Falls.

Venku mezitím padla tma. Eleně se zatřepotala víčka, pak zamžourala do tmy před sebou a pak se otočila na Damona.

„Kam to jedeme?“ Hlas měla nakřáplý, hlava ji bolela. Ještě stále v těle měla zbytky po alkoholu.

„Do hotelu. Takhle nemůžeš domů.“

Elena to neřešila, co se jí vůbec nepodobalo. Prostě se jen opřela a zírala ven do tmy. Pak se najednou otočila zpátky k němu a vyhrkla:

„Nedotančili jsme!“

Damon se zasmál a stiskl jí ruku.

„Dotančíme to jindy.“ Mrkl na ni a odbočil na křižovatce.

„Ne, dotančíme to teď!“ zavelela a ukázala ven.

Jelikož měl Damon dobrou náladu a byl rád, že se Elena baví, zastavil u krajnice a následoval Elenu, která se rozverně rozběhla někam pryč.

Damon se rozběhl do tmy za ní.

Elena letěla jako pták. I když neviděla před sebe, běžela jak nejrychleji mohla, ruce měla roztažené, oči zavřené. Užívala si větru ve vlasech… když najednou BUCH! Tvrdě narazila do něčí hrudě.

Otevřela překvapeně oči a zasmála se, když spatřila, jak se na ni Damon mračí.

„Chytil’s mě,“ řekla překvapeně a vyprostila se z jeho objetí. Lehla si na zem a zhluboka dýchala.

„Už to tak asi bude…“ zamumlal Damon a lehl si vedle ní.

„Víš na co jsem přišla?“ zeptala se po chvíli vzrušeným hlasem a otočila se na bok, aby na Damona viděla.

„Na co?“ Damon jí setřásl vlasy z čela a zkoumavě se na ni díval.

„Jsi vlastně docela fajn. A… začínám tě mít ráda. Hodně ráda…“

Damon ztuhnul.

 

Zaslala: Veeruš