VAMPIRE DIARES (1) – Klausova princezna

     VAMPIRE DIARES – Klausova princezna

1.Kapitola

Povídka se odehrává ve 4. sérii. Postavy Damon, Stefan, Elena, Rebehah, Klaus, Caroline. Objevuje se nová postava Mii von Mikaelson, která zásadně ovlivní vývoj dalších postav a vztahů mezi nimi. Snad se Vám bude líbit a očekávám komentáře, postřehy. Buffytka

Do prosklené budovy v centru New Yorku vchází muži v tmavých oblecích. Pozastaví se u recepce budovy: „ Hledáme Miu von Mikaelson, je zde?“ pronese rozhodně muž a porozhlédne se po procházejících lidech. Aniž by čekal na odpověď, prochází do útrob budovy. Pozastaví se za vysokou ženou v krátkých rudých elegantních šatech, tmavé vlasy má vyčesané do culíku: „ Teď ne, potřebuji připravit celou kolekci na Pařížský týden, ale to Vám asi nic neříká!“ otočí se na ně dívka tváří. Broskvové zářící pleti vévodí uhrančivé šedozelené oči a plné rudě nalíčené rty. „ Poručíku, podepsala jste snad s námi smlouvu. Potřebujeme Vás jinde než v Paříži!“ odpoví rázně muž a odloží si z očí tmavé sluneční brýle. „ To jste celý vy. Tak mi už nikdy neříkejte. Kolik mám času?“ zaironizuje dívka a pohlíží muži do očí: „ Jste Poručík nebo se mýlím. Vaše armáda je Vám zavázaná a čeká na Vaše další akce. Máte hodinu a poté hned odjíždíte do Pont de Po a odtud Vás trajekt převeze do Mystic Falls. Svůj cíl se dozvíte až na místě, v lese na těchto souřadnicích najdete vůz a v zavazadlovém prostoru vše co potřebujete!“ vypoví muž: „ Nechte si ty patriotické kecy. Nemýlím se, když řeknu, že v té díře žije můj manžel co? Jak moc velkou komedii z toho uděláte tentokrát?“ okřikne je rázně dívka: „ Nemýlíte, jeho jméno v seznamu vystoupalo dost vysoko, píchnete mu sérum a dotáhnete mi ho v okovech. Protože jsou na tak malém provinčním městě podezřívavý, zastíracím manévrem bude pobočka Vaší značky v Mystic Falls. Když trajekt nestihnete, dopravíte se tam sama!“ dopoví muž a odchází z kanceláře. Dívka zůstává stát na místě, pohlédne na lodní lístek ve své ruce: „ Upíři namyšlení!“ utrousí zahořkle.

Temné lesy na pobřeží Virginie, z nebes se k zemi snáší neustávající provazce deště. Zničehonic se z lesa vynoří tmavá postava v krátké kožené bundě, upnuté tmavé kalhoty a bílé triko s potiskem. Pootevře zavazadlový prostor taxíku, uschová příruční střelnou zbraň za pás kalhot. Usadí se na zadní sedadla vozu, pohlíží zkoumavě na postaršího řidiče a pohlíží na displej mobilního telefonu. „ To jsem se lekl, ženská. Kde jste se tady vzala?“ otočí se na ni podiveně muž: „ Alternativní druh dopravy. Vypadalo to, že jste volný nebo ne?“ poukáže na dlaň papírových bankovek: „ Jistě, k službám. Kam to bude?“ pousměje se řidič taxíku.          „ Začneme tím, že vyjedeme odtud. Potom Mystic Falls a potom se budeme řídit toutou souřadnicí. Pokusme se tam dostat do půlnoci!“ zavelí ze zadních sedaček dívka a vsune si do úst žvýkačku. Taxík dojíždí k okraji silnice, opodál motorest kolem kterého parkují dálkové nákladní vozy: „ Krásko, tady je ta první souřadnice a ta druhá by měla být asi kilometr v lese. Co placení?“ promlouvá řidič k rozespale se rozhlížející se dívce. Ta mu beze slova vstrčí do rukou bankovku vysoké hodnoty, vystoupí z vozu. Mizí i s pojízdným zavazadlem na temné lesní cestě. Ujde pár metrů a přistoupí k luxusnímu sportovnímu kabrioletu. Povytáhne ze zapalování klíčky, ukládá svoje osobní zavazadlo a vytáhne z prostoru kufru tašku, pootevře ji a pohlíží na arzenál zbraní. Zaslechne hlasitý výkřik o několik metrů opodál v lese. Uchopí do rukou příruční tašku se zbraněmi, seskočí ze stráně a utíká loukou k lesu. Během vteřiny pohlíží ze silné větve stromu na nerovný souboj mladého muže s několika Jagerbary. Jagerbarové jsou hybridi, kteří mají napůl uchovanou svoji lidskost a napůl patří mezi medvědy. Dívka hbitě seskočí z větve na pevnou zemi, její dívčí tvář pozbyla lidských rysů a stala jedním z Jagerbarů: „ Cítím Vás už na kilometry daleko a vy….nic!“ pronese a jedním výstřelem ze zbraně zastřelí jednoho z nich. Jagerbar se začne třást, rozletí se na kousky. Medvědi se rozběhnou proti sobě, dívka těžšímu zvířeti uštědří ránu tlapou přes čelist. Začínají se divoce prát. Kolem dokola létají kusy trávy, dřeva a stromů, které při divokém zápase porážejí. Muž, na kterého monstra útočili, pohlédne na tašku ležící pár centimetrů od své ruky. Sevře v dlani lovecký muž se zlatou rukojetí, pohlédne na bojující zvířata: „ Hej, chytej!“ zvolá v naději, že se dívka vzpamatuje a zachytí hozenou zbraň. Dívka krvácí silně z rány na trupu, pohlédne směrem k muži a natáhne ruku. Muž hodí dýku obloukem vzduchem přímo k ní. Ona ji zarazí útočícímu zvířeti do zad, bodá opakovaně. Muž to v němém úžasu sleduje. Dívčina tvář se mění v medvědí, protivník se staví na zadní a další bodnutí dýkou přichází do hrudi. Zvíře ztrácí rovnováhu, padá volně ze skalního převisu a přitom strhává sebou i dívku. Muž utíká k okraji srázu, dole po několika metrech se čeří hladina jezera: „ To ne, prosím ozvi se. Slyšíš!“ volá do tmy, odpovídá mu jen tiché vlnění jezera. Muž sbíhá k dolnímu břehu jezera, prohlíží důkladně okolí a vlnící se hladinu. Zazní výstřel a jezera z neurčeného směru zní hlas a šplouchání vody: „ Hej ty co si mě zachránila, pomůžu ti slyšíš. Neboj se!“ nese se ozvěnou od skal, vod jezera. K muži se přibližuje tmavá postava: „ Tady jsem. Jak ti mohu věřit!“ pronese dívka v mokrém ošacení s nabitou zbraní v ruce, míří na něj a opatrně vylézá z vody. Pohlíží na muže, kterému se tvář změní v grimasu. Rudě žhnoucí oči a cenící se tesáky. Dívka volně spustí ruku se zbraní podél těla, vychází z vody na jeho úroveň: „ Upír. Potřebuji trochu pomoct, škaredě mě dostal!“ jemně se rukou opře o jeho tělo a pokyne směrem k hluboké sečné ráně v bedrech. Otisk tlapy s drápy zasahuje do nejhlubších vrstev kůže. Vysokou trávou prochází dvojice, muž podpírá sotva kráčející dívku a přistoupí k jejímu vozu. Odklápí přední sedadla a na ty zadní pokládá deku, pomalu dívce pomáhá ulehnout dozadu. Usedá za volant, nastartuje motor a ohlédne se na zakrvácenou, promoklou zachránkyni: „ Znám někoho, kdo ti pomůže. Děkuji za pomoc, Stefan Salvatore!“ podává ji ruku na znamení, dívka mu ji sotva sevře: „ To nestojí za řeč, Mia von !“ odpoví. Vůz projíždí noční tmou, dálková světla září daleko do dálky. Dívka pohlíží na hvězdné nebe, místy její pohled spočine na Stefanovi ,ale upadá už do hlubšího bezvědomí. Probírá se v nemocničním oblečení na pokoji, hbitě sebou trhne na lůžku. Její pohled se zastaví na pohledné dívce, tmavých kudrnatých vlasů: „ Mio, vítejte. Jsem Meredith a ošetřila jsem Vás. Ránu jsem zašila, ale podle toho, co mi řekl Stefan budete potřebovat jeho pomoc. Pamatujete si co se stalo?“ lékařka reguluje tok infúzního setu na stojanu u lůžka:       „ Stefan, to je kdo? Pamatuji si jen chlad vody a to jméno!“ opatrně odpoví Mia: „ Tady nemusíte lhát, upíry, vlkodlaky a monstra tu trochu známe. Prý jste Jagerbar, velmi vzácní tvorové. Stefan je ten, koho jste včera zachránila – napadli ho další Jagerbarové. Odvezl tě sem, odpočívej!“ domluví ji lékařka a vychází z nemocničního pokoje. Odvádí Stefana do své pracovny, poukáže na monitor svého počítače: „ Poručík Mia von a příjmení je začerněné, sloužila čtyři roky v Iráku a jinde. Má fyzickou kondici, že by ji mohli závidět všichni netvoři světa, všechno ostatní o ní  je přísně tajné. Trápí mě něco jiného – ta rána bude potřebovat zvláštní druh léčby, ale možná se to zhojí. Co s ní?“ vypoví Stefanovi: „ Ráno až ji budeš propouštět, zavolej mi předem a já pro ni přijedu!“ odpoví Stefan a pohlíží na Miu přes sklo Meredithininy vyšetřovny: „ Tak dobře. Pokusím se projít ještě Alarickovy deníky, zda nenajdu někde o ní zmínku!“ navrhne Meredith: „ Zachránila mi život, ten kdo tam nebyl – neví o čem mluvím. Bez špetky zaváhání mi šla na pomoc, takového člověka tady budeme potřebovat. Zítra zavolej!“ odvětí Stefan a odchází.

„ No bratře, vypadáš jako by ses zesmilnil s celou baštou!“ vítá Stefana v domě Damon Salvatore při pohledu na jeho špinavé oblečení. Stefan si sundá koženou bundu, jako by bratra vůbec nevnímal: „ Měl jsem menší nehodu. Zítra k nám přijde na pár dní jedna moje kamarádka, chovej se v rámcí možností ,prosím!“ pronese Stefan: „ Elenu bych chápal, ale tvou kamarádku? Všechny znám, teda myslím. Ty nejsi zrovna v situaci, že si sem můžeš vodit kamarádky. Co je zač?“ pozastaví se nad tím Damon se sklenicí bourbonu: „ Poznal jsem ji dnes, zachránila mi život. Potřebuje trochu péče a dohledu. Asi hybrid, Jagerbar!“ Stefan pomalu vychází po schodišti ke svému pokoji: „ Jagerbar? To se stěhuji!“ konstatuje Damon, ale bratr ho už dávno neposlouchá. Zašel do své ložnice, pomalu za sebou uzavře dveře. Chvíli pročítá knihy, ale po dnešním boji ho zmůže spánek. Stefan opět pociťuje chlad a vzrušení. Statný Jagerbar ho odhodí silou za strom, zařve vší silou. Otáčí se od něj, vrhá se na dalšího Jagerbara a když se její tvář promění zpět na lidskou, tlapou ji roztrhá tvář. Dívka se snaží natáhnout po dýce, Stefan ji k ní natahuje, ale ona díky neznámé síle na ni nemůže dosáhnout. Jedním úderem ji zvíře zlomí vaz…Stefan se z noční můry probouzí ve své posteli, ztěžka vydechuje a vstává. Pohlíží na sebe do zrcadla, omývá si tvář proudem tekoucí vody.

Mia si mezitím obléká tmavé tílko,  dopne si džíny. Nadzvedává okno v přízemí nemocnice v Mystic Falls, usedne na parapet v okně. Je teplá letní noc. Přelézá na druhou stranu a seskočí pod oknem. Postaví se zpříma a zavírá oči, během chvíle se přesune v prostoru. Stojí přímo uprostřed ztichlého a do tmy ponořeného hřbitova, cestu ji ozářuje řada zapálených svící na hrobech. Pohlédne na mladého muže tmavé pleti v tmavém, v okamžiku stojí za ním. Dotkne se zlehka jeho šíje, muž se nemůže ani pohnout. Opře se hlavou o její rameno, Mia mu přejede dlaní přes oči. Muž sám kráčí před Miou k jednomu z hrobů, ona ho násilně uchopí za ruku a prstem mu vede krvácející ránu přes šíři dlaně. Krev stéká do malé nádoby, Mia pokleká a sundává si z krku malou stříbrnou ampulku a z ní vyleje kapku krve do připravené nádoby. Krve se sami od sebe spojí v jednu: „ Krev kvi, přidávám svoji krv. Krev krvi. Ať více Pán Jeho neuvidí moji tvář. Skryj mě noci pod svůj háv, ať stanu se neviditelná pro něj i jeho poskoky. Bratra tvého do dalšího rituálu!“ pronáší latinsky Mia. Muž, kterému křečovitě svírá ruku zvolá úlekem, protože mu dívka mizí přímo před očima. Trhne sebou a vydává se na útěk. Na okně, ze kterého před hodinou Mia utíkala, se objeví dlaň. Postupně vytahuje okno do výše, nakloní se přes okraj a snaží se dostat dovnitř. Zřítí se z okna na podlahu vedle své postele, v pokoji se rozsvítí. Mia pohlíží na Meredith: „ Víš co by mě zajímalo, proč si potřebovala Klausova hybrida. Alarick tě znal, co? Lovkyně vlkodlaků a známá turecká princezna. Mám ti říkat veličenstvo?“ pronese Meredith a přihlíží jak se Mia zvedá ze země: „ Klausovu krev mám už roky, potřebovala jsem krev z jeho hybrida, abych se stala neviditelnou i před nimi. Alaricka jsem poznala před roky v Řecku při lovu na velkého vlkodlaka. Princeznou jsem byla, teď už nejsem nic!“ odpoví Mia bezmocně: „ Alarickův záznam končí, když si se setkala ve vyhnanství v Anglii s Klausem. Pokud vím Klaus má jen jednu sestru, proč neseš jeho jméno? Víš co mi není jasné, proč se neproměňuješ v upíra a hlavně máš sílu, kterou nemůže mít jen obyčejný hybrid. Kdo jsi?“ pokračuje Meredith:          „ Byla jsem Klausova jediná láska, jsem jeho manželka. Nechtěj to vědět. Prosím nikdo se to nesmí dozvědět!“ prosí Mia a upírá k ní své oči: „ No to je bomba. Stefanovi to neřeknu, je to tvoje osobní věc. Myslím si, že by Alarick nepomáhal nikomu zlému, ale o deníku a tvé historii řeknu Salvatorům, to ostatní pomlčím!“ rozhodne Meredith a poukáže ji, aby ulehla do nemocničního lůžka. Zhasne v pokoji, pohlédne na ni ještě ze své vyšetřovny, aby se přesvědčila, že opravdu odpočívá.

Stefan schází do přízemí domu, dopíná si světlou džínovou košili k hnědým kalhotám. Pohlédne na bratra v kuchyni, který si chystá snídani a upije mu džusu: „ Jedeš pro kamarádku? Budu přirozeně ironickej a příjemnej jako vždy!“ zaironizuje Damon a vytrhne mu sklenici: „ Fajn. Co chceš slyšet? Zachránila mě a chci ji to trochu oplatit!“ odsekne Stefan: „ Ví o tom Elena? Odvděčím se za tebe divokým sexem. Jagerbarku jsem ještě neměl!“ přiupraví bratrovi účes: „ Nevíš kdybych ji to řekl, včera se to stalo a byl jsem celou noc doma. Vyléčí se a půjde domů, tečka!“ odpoví Stefan a vychází z domu ke svému sportovnímu vozu.

„ Stefane, něco málo jsem zjistila z Alarickova deníku. Je to docela známá lovkyně vlkodlaků a jiných monster, ale nic víc. Nelíbí se mi moc ta rána v bedrech, má zvýšenou teplotu a pokud se ji roznese infekce do oběhu- bude to zlé. Jo a Alarick poznamenal, že je docela slušně starej upír. Tak mnohem starší než Původní. Duše Jagerbara převládá, krmí se jen upíří krví – tihle tvorové z ní žijí, když nechtějí unášet lidi!“ vypoví Meredith: „ Nechápu. Pije upíří krev?“ optá se Stefan: „ Potravní řetězec, upír se krmí lidskou krví a Jagerbaři upíří. Proto tě taky možná napadli. Myslím si Stefane, že ta rána u Miy potřebuje vysát upírem a přivést do ní čistou upíří krev a pak ji nakrmit a uzdraví se. Takhle to praví legenda. Vzhledem k tomu, že krmení u upíru je velice intimní proces, nezavoláme raději Damonovi?“ podotkne Meredith: „ Udělám to pro ni. Dlužím ji to!“ odpoví rozhodně Stefan: „ Fajn, tak jdeme!“ Mia s obavami pohlíží na Stefana, opatrně se posadí na křeslo zády k němu. Stefan pohlíží na otevřenou ránu v bedrech, vytéká z ní volně krev. Zakousne se do ní, saje sladkou krev plnými doušky. Ona vykřikne, ztěžka vydechuje. Stefan si kousne do svého předloktí, jeho tmavě rudá krev stéká do rány v jejich zádech. Je sám svědkem toho, jak se hrozivě vypadající rána začíná zatahovat a už po chvíli po ní nejsou stopy. Mia jako znovuzrozená po mnoha dnech bolestí se otočí ke Stefanovi a lačně se mu zakousne do předloktí. Hltá proudy krve, olizuje ránu od pramínků vytékající krve. Stefan jen drží a jemně sotva slyšitelně sténá snad bolestí nebo slastí, přivírá oči. Meredith s vnitřními obavami a výčitkami sleduje proces, ke kterému neměla nikdy přistoupit. Mia pohlédne při balení věcí na Meredith: „ Kdyby v tom nebyl Alarick, nepomohla bych ti. Kdyby cokoliv, ozvěte se mi!“ promlouvá k oboum. Stefan otevře Mie dveře od svého vozu, dívka do něj nastoupí a odjíždějí od nemocnice:         „ Musíš si myslet, že jsem zrůda. Nepamatuji si nic z té noci, kdyby mi to Meredith neřekla. Když se proměním, mám pak okno!“ řekne Mia a pohlédne na Stefana. Vůz vjíždí na příjezdovou cestu k domu Salvatorů, Mia pocházející z aristokratických kruhů dokáže ocenit architekturu budovy stojící na tomto místě roky. Stefan ji vede hlavními dveřmi do domu. Obývacímu pokoji vévodí krb, kožené prostorné sedačky a starožitné schodiště vedoucí do prvního patra. Damon oděný do tmavého trika a tmavých džínů se pozastaví na schodech a pohlíží zaujatě na novou obyvatelku domu. Jejich pohledy se střetnou: „ Tak to jsi ty ten modrooký Casanova? No čekala jsem to horší. Jsi fakt dobrý!“ usměje se Mia: „ To měl být kompliment? Jsi taky fakt dobrá!“ schází Damon po schodech na její úroveň, usmívá se širokým zářivým úsměvem. Stefan se projevil jako gentleman a nese její zavazadla, postaví je na podlahu: „ Mio, to je můj bratr Damon Salvatore. Upír nejnižší kategorie, aby bylo jasno!“ představí je Stefan: „ Au bratře, to nebylo vhodné!“ zaironizuje Damon a políbí Mie ruku, Stefan už jeho flirtovací techniky zná po těch letech, protočí oči v sloup. Stoupá společně s Miou po schodech k prostornému, světlému pokoji pro hosty. Mia rozevře skříň, poukáže na zavazadlo a pohybem ruky přesouvá různé druhy ošacení na věšáky ve skříni. Lusknutím prsty zapálí všechny svíce v pokoji, usměje se na Stefana: „ Řekni mi něco o sobě?“ usedne k němu do křesla: „ Co by si chtěla slyšet? Viděl jsem na předměstí butik s francouzským oblečením a jmenuje se U Mii, náhoda?“ zeptá se: „ Prý jsi býval Rozparovač, máš moc zajímavou minulost- Meredith mi půjčila jednu knihu. Pokud o tom mluvit nechceš, nemusíme. Není to náhoda, v New Yorku jsem vedla redakci Elle a tak protože mám i v Mystic Falls své cíle, potřebuji důvěrné krytí!“ vysvětlí Mia s úsměvem: „ To je minulost, naučil jsem se ovládat. I tady jsou nebezpeční upíři, hybridi Klause, ale to je jedno. Můj šatník je trochu vyprahlý, potřeboval by oživit. Budu tvůj první zákazník!“ usměje se Stefan: „ Příští týden mám slavnostní otevření, jsi vítán. Potřebuji si trochu odpočinout, určitě máš důležitější věci než na mě dohlížet!“ rozhodne Mia, Stefan povstane a odchází z jejího pokoje. „ Kdybych to dělal já, byl bych zase ten nejhorší. Že to děláš ty ten velký hrdina, svatoušek.. pohlídám ji!“ komentuje situaci v pokoji Damon: „ Posloucháš za dveřmi? Nevím o čem mluvíš, byl jsem jen milý a teď jdu k Eleně!“ odpoví chladně Stefan: „ Tak doufám, že se ji svěříš s informací o své nové kamarádce. Předvádíš se, děláš ten svůj sladký kukuč a jo flirtuješ s ní. Bude v mé společnosti jako v bavlnce!“

Mia se probouzí v prostorné posteli s nebesy, protáhne se a oděná do krátké noční košilky barvy šampaňského vstává. Vychází na chodbu, dole v obývacím pokoji a kuchyni je klid. Vchází do koupelny blízko své ložnice, sundává ze svého těla košilku a pouští vodu ve sprchovém koutě. Zatahuje za sebou dveře a oddává se proudu tekoucí vody, ve stejnou chvíli do koupelny vchází Damon. Všimne si hned stínu těla ve sprchovém koutě, pohlíží na sebe do zrcadla. Potutelně bokem pohlíží na tělo sprchující se Mii, v jedné chvíli otočí celou tvář jejím směrem a hltavě pohlíží na odraz ve skle sprchového koutu. Neslyšně odchází z koupelny dolů do kuchyně: „ Vy upíři jíte i normální jídlo?“ optá se s údivem Mia je v bílém saténovém županu stojící na druhé straně stolu naproti Damonovi: „ Jsi upír ne? Třeba vajíčka se slaninou, sladké karamelové vdolky. Co si dáš?“ poukáže na připravené jídlo k snídani: „ Kde je Stefan?“ usedne Mia ke stolu a nalije si džus: „ Víš já nevím co máš s mým bratrem v plánu. On je věrnej typ až moc někdy. Já jsem bez závazků, co ty na to?“ vypoví Damon:    „ Jsi rád férovej. Nemám s ním nic v plánu a i kdyby, nemusím dělat vůbec nic. Damone ty jsi něco jiného, uvolni se a podívej se mi do očí!“ přistoupí k němu a hladí ho po tváři. Damon ji se zaujetím pohlíží do šedozelených očí, Mia se mu s lačností zakousne do krku. Vysává jeho krev, krmí se jako divá šelma. Když se do sytosti nabaží, rukou pohladí ranku od tesáků a ta se sama zacelí. Usedne zpět na své místo u stolu, Damonovi zcela díky její síle uniklo, že po mnoha staletích někdo kousl a vysál jeho. V té chvíli nečekaně vchází do domu Elena. Pohlíží na Damona a neznámou ženu v kuchyni: „ Kde je Stefan?“ optá se a pohled ji sklouzne na Miu v župánku: „ No to je otázka. Nevím. Miu už znáš?“ poukáže na Miu: „ Měla bych?“ utrousí Elena, Damon rychle přemýšlí jak situaci zachránit: „ Mia je moje kamarádka. Našel jsem ji v Las Vegas, trochu jsme hýřili, souložili a zase vsázeli!“ vypoví opatrně Damon k úžasu obou: „ Jsi prase, Damone!“ konstatuje Elena a jak se v domě Salvatorů zjevila, tak odchází: „ Prase, za noc to můžu až čtyřikrát. Jen mě trochu děsí, že ji o tobě neřekl. Když můj bratr obvykle něco tají, skončí to fiaskem nebo katastrofou!“ uzná Damon: „ Nemáš mě náhodou hlídat? Nechceš jít se mnou do mého butiku, potřeboval bys trochu podtrhnout krásu. Nechceš?“ nahodí Mia při odchodu do svého pokoje: „ Mám tě hlídat. Nikdy jsem žádné podtrhování nepotřeboval!“ volá za ní Damon.

Mia vchází do svého butiku na hlavní třídě Mystic Falls, díky své výšce a žensky tvarované postavě ji kožené legíny prodlužují ještě více nohy, tmavě modrý top s volánem u pasu ji dodává na francouzské elegantnosti a šarmu. Její znalé pomocnice kadeřnice a vizážistky posadí Damona do pohodlného křesla. Péče o jeho tmavé vlasy mu přivede příjemné rozptýlení, Mia dohlíží na střih jeho účesu. Sada jemných štětců mu na tvář nanáší revitalizační masku na pleť. V tu chvíli si Mia povšimne příchodu Rebekah. Zamíří ke stojanům s nejnovějšími kousky, odchází do areálu zkušebních kabinek. Prohlíží se v zrcadle v zlatavých šatech po kolena: „ Zlatá nebo šampaňské!“ utrousí za ní Mia, Rebekah na ni pohlíží: „ Ty se mi zdáš, Mio!“ pronese a obejme ji: „ Ne, jsem z masa a kostí. Jak se máš?“ usměje se Mia: „ Je tě tak ráda vidím, nikdo mi nescházel tak, jako ty. Viděla jsem s tebou Damona, dávej si na něj pozor. Sex je s ním báječný, ale je to bídák. Tebe zajímá bratr, co?“ poznamená Rebekah: „ Na muže mám vytříbený cit. Je ve městě? Potřebuji se dostat k němu!“ pošeptá Mia: „ Vyhodil mě z domu i ze svého života. Často teď cestuje, ale můžu ti to zjistit. Od té doby, co tě ztratil- je to ztělesněné zlo. Má všude kolem sebe hybridy. Víš, kde má své sídlo?“ pošeptá spiklenecky Rebekah: „ Tady máš mé telefonní číslo, stačí napsat že je doma a já ti vrátím toho starého bratra!“ vyťukává do jejího mobilního telefonu Mia a vrátí ji ho, Rebekah ji na oplátku podává klíče od svého vozu: „ Souřadnice jsou v navigaci, nechej ho stát na rozcestí před bránou. Dávej na sebe pozor, Miunko!“ obejme ji Rebekah, Mia vychází ze sektoru zkušebních kabinek a uschová klíče od vozu do své kabelky. Vrací se k Damonovi, kterému vybrala vínovou bundu z pravé pařížské kůže, triko stejné barvy a světlé džínové kalhoty. Ještě mu vybírá další z mnoha ze svých kousků. K pokladně přichází Rebekah zaplatit své šaty: „ Bloňďatá bestie na středu!“ komentuje situaci Damon a pohlíží ji do tváře: „ Moc Vás Mio Von obdivuji, přivedla jste na americký trh krajku a francouzskou eleganci, nemohla byste se mi podepsat?“ hraje Rebekah, Mia se usměje na Damona a podepíše se tmavým fixem na spodní část lodiček, které si k šatům Rebekah kupuje. Když Rebekah odchází, Mia se potutelně usměje a pokyne hlavou.

Večer se Mia tajně vytratí z domu Salvatorů. Prochází po příjezdové cestě k domu, přistoupí ke stříbrnému sedanu. Nastoupí do vozu, stisknutím tlačítka zapne navigaci. Vyznačí se na ni trasa k bydlišti Klause. Nastartuje motor a potichu odjíždí po silnici k městu. Po chvíli zastaví u domu, který by měl patřit Klausovi. Vystoupí z vozu, přivře dveře. Cizí ruka ji přiloží ke krku elektricky paralyzátor a stiskne spoušť. Výboj dívku ochromí, cítí palčivou bolest a svět se v ohromné rychlosti roztočí až se rozplyne úplně.

Zaslala: Buffytka