Old crazy vampires from the Earth
Mladý tmavovlasý upír jménem Damon se plížil úzkou uličkou za mladou dívkou. ,,Ta bude výborná“ pomyslel si a začaly se mu sbíhat sliny. Dívka si ho zatím nevšimla a dál uvolněně kráčela ke svému cíli. Když Damon hledal nějakou tu kořist v odlehlých uličkách narazil právě na tuto dívku. Sice ji viděl jen zezadu, ale to mu stačilo.
Měla dlouhé kudrnaté hnědé vlasy a štíhlou postavu. Bílé tílko a černá kožená bunda s černými džíny k ní dokonale ladily. Damonův oblíbený drsňácký, ale přesto elegantní styl. Přes rameno měla tašku, která vypadala těžce. Už byly skoro na konci uličky, která ústila do hlavní a tak si musel Damon pospíšit.
Nadpřirozenou rychlostí k ní přistoupil a zezadu jí přiložil ruku na pusu, aby nemohla vydat křik, který se jí pomalu dral z plic. Otočil si jí čelem k sobě a když se jí zahleděl do tváři, zděsil se. Nejdřív si připomněl, že to není možné, ale ta podoba byla neuvěřitelná.
,,Eleno?“ Hlesl. ,,Ale to přece nemůže být Elena, ta je se Stefanem v Mystic Falls, ne tady v Praze.“ Pomyslel si hořce. Mračil se na dívku, která na něho hleděla s dravčím pohledem a známým úsměvem.
,,Kdepak, Damone. Tentokrát jsem to já. Kde jsou ty dny, kdy jste o mě se Stefanem bojovali? Teď všude slyším jenom jedno jméno. Elena. To asi hodně naštve, když ji získal tvůj mladší bráška, viď?“ Zeptala se nevinně.
Damon na ni hněvivě hleděl a v očích se mu zuřivě blýskalo až si myslel, že kvůli ní nad sebou ztratí kontrolu. Díky tomu se Katherine úsměv ještě rozšířil. Damon si neuvědomoval, že jeho stisk rukou na jejích ramenou zesílil až slyšel hlasité praskání kostí, ale Katherine na něj s klidnou tváří hleděla a najevo nedala žádnou známku bolesti.
Damon Katherine stále miloval, i když si všichni mysleli, že ji nenávidí za to, co mu provedla. Ano, vždy myslí jen na sebe, ale když nemůže mít Elenu, proč by nemohl mít Katherine? Stefan si myslel, že Katherine někdy miloval ,ale on jen toužil mít její pozornost, protože se k němu jako jediná chovala laskavě, avšak tohle láska nebyla.
Katherine od Damona něco chtěla, protože na ni se nedá jen tak narazit v tak malé zemi. Vždy byla a pořád je ostražitá.
,,Co potřebuješ?“ procedil skrz zaťaté zuby, jelikož bojoval s nutkáním jí políbit. Sladce se na něho usmála a na odpovědi si dala záležet.
,,Poslední dobou za těch pět set let jsem strašně osamělá. Chtěla bych být s někým, kdo mě chápe.“ podotkla ublíženým tónem až Damona napadlo, že to skoro znělo pravdivě
Zahleděl se jí do očí a snažil se zahlédnou alespoň jediný střípek pravdy na tom co právě vyslovila, ale žádné tam neviděl.
,,Kecy“ zostra na ni vykřikl a právě v tu chvíli mu na hlavu dopadla první sněhová vločka. Svůj pohled přemístil na černé nebe poseté pár hvězdami, které vykukovaly zpod bílých mraků, které vypouštěly bílé vločky. Katherine využila Damonovy nepozornosti a zamávala na její společníky. Ti se k Damonovi vrhli a strhli ho na studenou zem. Snažil se osvobodit, házel sebou, kopal do nich a vykřikoval různé nadávky. Jeden ze tří Katherininých společníků mu zabodl injekci se sporýšem do krku a po chvíli se Damon přestal bránit. Katherine k němu přiklekla a něžně ho pohladila po tváři. Damon ležel v bezvědomí na ledové zemi a svíjel se v agónii.
,,Už brzy, Damone. Už brzy.“
***
V tu stejnou chvíli se Elena v malém malebném městečku s křikem probudila. Ležela v posteli se Stefanem, který se probudil hned, jak Elena vykřikla. Stefan se k ní převalil a sednul si. Přitáhl si jí do náruče a pomalými pohyby ji hladil na zádech.,,Ššš.“ Elena ztěžka dýchala a nával paniky, který ji probudil se stále ne a ne vytratit. ,, Co se děje?“ zeptal se Stefan chlácholivým hlasem. Elena na něho pohlédla očima, které se jí pomalu zalily slzami.
,,Damon“ zašeptala, že ji Stefan skoro neslyšel. ,,Něco se s ním děje“ dodala a snažila se nemyslet na sen, který se jí stále živě promítal před očima.
Stefan se zamračil a díky jeho duševnímu spojení s Damon si také něčeho všiml. Cítil Damonovy pocity. Zhnusení. Bolest. Opovržení. Poznání. Ale nikde žádný strach. Čemu by se měl Stefan divit. Jeho starší bratr to slovo snad ani neznal.
,,Kdepak jsi tentokrát?“ Pomyslel si. ,,Do čeho ses to zas zapletl?“ Eleně kanuly po tvářích slzy jak Stefanovi popisovala svůj hrůzostrašný sen.
Zaslala: kii-k-ca