Nečekaný obrat (1)
Nečekaný obrat
autor: Katherine
hrdina: Damon Salvatore
ff na pokračování 1.část
Damon Salvatore seděl znuděně v obývacím pokoji jejich luxusního domu a přemítal nad důvodem své existence.
Co tu sakra ještě dělá? Proč už dávno neodhodil svůj honosný prsten a nevstoupil do paprsků světla!?
Pro koho zde ještě přebývat? Jeho svatouškovský bratr Stefan má odjakživa vše co chtěl Damon. Katherine, kterou Damon miloval z celého svého tenkrát dobrého srdce. Ovšem nezapomeňme ještě na Elenu, dvojnici Katherine, kterou Damon před nějakou dobou začal chtít! Nevěděl proč… Jestli proto, že vypadá jako Katherine, nebo protože ji má Stefan ale toužil po ní… Elena ale v Damonovi viděla jenom Stefanova zlého bratra…!
Damon ale nebyl bezcitný netvor, za kterého ho všichni považují!
Naopak chtělo se mu křičet i brečet zároveň… Cítil tolik emocí, že přemítal nad tím, že je prostě vypne a stane se zase tím starým krvelačným a opravdu bezcitným Damonem, kterým byl než poznal Elenu… Ani jeho milovaná whisky už nebyla to co dřív, krev z krevní banky mu chutnala asi jako kdyby jedl rezavé železo… a k tomu všemu každodenní pohled na smějící se Elenu ve Stefanově náručí…
BOŽE! Damon odtud musel odejít a to hned!
Oblékl se do své kožené bundy, rozcuchal si vlasy a odešel z toho domu utrpení!
Nastoupil do svého nablýskaného černého Mustanga Shelby GT500 a jel…
Vlastně ani nevěděl kam má namířeno, prostě jel…
Asi po 150 km lesem s občasnými domky uviděl ceduli: Vítejte ve FeelRuch!
Byla to malá starodobá vesnička už od prvního pohledu. Byla tady pošta, hospoda, nějaký starodávný obchod a něco čemu se jen stěží dalo říkat škola…
Pár domků,kterým se pomalu ani nedalo říkat obytné prostory. Damon si to namířil k polorozpadlé hospůdce U Dvou zubů… Auto nechal zaparkované uprostřed “silnice“. Tudy stejně nikdo nejezdí…
V hospodě to vypadalo jako za starých dobrých Damonových časů…
Jeden opilý pobuda ležel na baru, pár hráčů pokeru sedělo u zadního stolu, ale jinak nic…
Přišel k baru a asi hodinu čekal na obsluhu. Očekával nějakého tlustého, upoceného výčepního se znuděným výrazem v jeho vrásčité tváři.
Namísto toho tu byla půvabná bloncka vyšší postavy. Damon se skoro až uchechtl, když si všiml, že jen co ho viděla upravila si vlasy a poopravila si nahoru poprsí.
,,Co si dáš?“ zeptala se ho.
,,Whisky,“ zamručel Damon a pokusil se o jeden z jeho svůdných úsměvů…
Povedlo se…
,,Tohle je na mě,“ řekla bloncka a podala mu sklenku whisky.
,,Děkuju, tak na tvoje zdraví… hmmm…?“
,,Claires.“
,,Na tvoje zdraví, Claires,“ zasmál se Damon a whisky takříkajíc kopl do sebe.
,,Můžu se zeptat na tvý jméno?“ zašeptala bloncka a celá zrudla.
Damonovi se líbila a ještě k tomu byl strašně znuděný…
,,Ale jistě, jsem Damon Salvatore,“ sklonil se k ní a pohlédl jí hluboko do očí.
,,Jsem upír, ale tobě to nevadí a nikomu to neřekneš…“ řekl omamným hlasem hladové šelmy…
,,Nevadí…“ opakovala Claires.
,,Ted půjdeš se mnou do auta a dáš mi napít tvé krve!“
Damon už měl dost krve z krevní banky… Chtěl ji čerstvou…
,,Půjdu s tebou a dám ti napít.“ Claires zahodila utěrku, kterou držela v ruce a šla oddaně s Damonem…
Damon neměl náladu na nějakou romantickou techtle mechtle předehru… Chytl ji za hlavu, odhalil jí hrdlo a zakousl se… Claires vzdychla. což Damona trochu překvapilo, ale svým způsobem i nabudilo… Když se jí to tak líbí přitvrdím, řekl si Damon a své tesáky zahryzl ještě hlouběji…
Claires bolestně zavřískla!
To se mu líbilo mnohem víc. Byl to příjemný pocit, když mu její teplá krev klouzala do krku. Pil plnými doušky. Začal ale cítit, že Clairesino srdce tluče pomaleji, a tak přestal.
,,No vypadá to zle…“ řekl když se podíval na její ránu ,,Běž ven, někam, kde tě nikdo neuvidí a tam si to pořádně umyj…“ Damon se usmál a donutil ji zapomenout.
Pak Shelbynu otočil a jel zpátky do Mystic Falls. Cestou ale ještě koupil flašku whisky a vypil ji dřív než vešel dovnitř domu.
,,Damone kdes byl?“ vyjela na něj Elena.
,,Tam kam tebe nevezmou – v ráji…“ ušklíbl se a šel do svého pokoje. Elena mu ale vstoupila do cesty a začala mu prstem šťouchat do hrudi…
,,Damone, jestli si někomu ublížil nebo někoho zabil…“
,,Tak co Eleno? Co uděláš?“
,,Chováš se jako malý fracek Damone! Co si o sobě myslíš sakra! Stefan by nikdy…!“
,,To je právě ten problém Eleno, já nejsem Stefan! A být tebou do upíra bych nežduchal a teď laskavě uhni!!!“ zakřičel Damon. Už měl po krk toho srovnávání jeho a Stefana.
Elena se ho ale nebála a vlepila mu facku. (Teda pokusila se o to.)
To už byla poslední kapka. Elenu od sebe odhodil! Ale k Damonově zklamání neupadla a nezlomila si ruku nebo nohu… Objevil se Stefan a Elenu bleskurychle chytil…
Damon už toho měl tak akorát a kdyby tam zůstal ještě o chvilku dýl, Eleně by rozdrásal hrdlo a Stefana probodl kůlem. Proto se rozhodl radši odejít do baru…
,,Dvojitou whisky,“ řekl barmanovi a ve vteřině si dával další…
Vedle něj se posunula židle a někdo se posadil. Damon ale neměl náladu podívat se, kdo to byl. Dokud na něj dotyčná nepromluvila…
Zaslala: Katherine