Správná volba (15 – 16)

(15)

„Neřekla jsi mu to,“ připomněl jí Klaus, když jí Damon položil telefon, „to, že bydlíš tady.“

Oči měla plné slz.

„Byl by ještě víc naštvaný.“

„Proč?“

„Proč? Nech mě se zamyslet. Chtěl jsi mě zabít… několikrát. Zabil jsi Jennu. Damona i Stefana jsi chtěl také zabít. Vlastně… existuje někdo, z mých blízkých, které ses nepokusil aspoň jednou zabít?“

„Caroline.“ řekl potichu.

„Ale změnil jsem se. Nechci být ten zlý. Byl bych rád, kdybys mi odpustila. Omlouvám se za všechno, co jsem ti kdy udělal.“ dodal rychle.

Elena odtrhla oči od země a přikývla. Už před 2 měsíci ho přestala brát jako nepřítele a mezitím se z nich stávali přátelé.

„Proč mi pomáháš?“ zeptala se Elena, ještě než Klaus odešel.

Otočil se a smutně se usmál.

„Nechci zemřít.“

Elena se na něj nechápavě podívala.

„Co?“

„Co si myslíš, že by udělala Tatia, kdyby věděla, že jsi upír? Okamžitě by mě zabila.“

Až teď si Elena vzpomněla na Tatiu a Katherine. Předtím o svém lidském životě nepřemýšlela. Zdálo se, jakoby se to událo před několika lety a ne před dvěma měsíci.

„Proč ji nešla hned za ní a nezabila jsi mě?“

„Vzpomněla jsem si na ni až teď,“ přiznala se Elena, „ale nepomůžu jim, slibuju.“

„Proč? Nechtěla jsi mě zrovna ty vidět mrtvého ze všech nejvíc?“ podotknul, ale neodvážil se pohlédnout jí do očí.

„Protože ses ke mně poslední dva měsíce choval mile, hezky a jsi můj přítel.“

„Proč jsi mě nezabil, abych jim nemohla pomoc?“

„Doufal jsem, že si udělám aspoň jednoho pravého přítele a navíc, byla jsi sama a pomoc jsi potřebovala.“

Po těchto slovech mu Elena padla okolo krku a pěvně ho objala.

xxx

Když se Damon konečně blížil k svému domovu, jediné nad čím byl schopný přemýšlet, bylo to, jestli Elenu nejdřív obejme nebo políbí. Otevřel dveře a čekal, až uslyší Elenin hlas, ale nic se neozvalo.

„Eleno?!“ zařval, ale nikdo mu neodpovídal.

Všude na zemi byly pytlíky z Damonovi ledničky ve sklepě, samozřejmě pytlíky i lednička byli prázdné. Všude, po stěnách, zemi, gauči byly šmouhy od krve. Damon okamžitě vytočil její číslo.

„Eleno?!“

„Stalo se něco, Damone?“ řekla Elena úplně normálním hlasem.

„Jsi v pořádku?!“ ujišťoval se Damon naléhavě.

„Jsem, proč?“

„Kde jsi?“ zeptal se už o něco klidnější Damon.

„Doma, kde bych byla.“ lhala nejistě Elena.

„Doma nejsi, tam jsem já. Kde jsi?“

„Damone…“ začala opatrně Elena.

A on ji přerušil.

„Jsi se Stefanem, že jo?“ zeptal se posmutněle.

„Ne! Jsem… jsem s Klausem.“

Damon nevěřil vlastním uším.

„S Klausem? Proč? Jsi v pořádku? Co se stalo? Proč jsi s Klausem?!“

„On… on mi pomáhá. Když jsi tu nebyl, pomohl mi, se přes všechno dostat a ovládat své touhy po krvi.“

„Jedu pro tebe, teď hned… Dobře?“ ani nečekal na odpověď a zavěsil.

Když dal mobil zpět do kapsy a otevřel dveře, cestu mu zastoupila Tatia.

„Kde sakra je?!“

„Pane Bože kdo?!“ zeptal se Damon a protočil oči.

„Elena! Když ji Katherine zabila, řekla jsem si, že vám nechám ještě pár společných chvil, tak jsem jí ještě týden nechala a když se pro ni vrátím, najdu jenom prázdný dům.Hledala jsem tebe, Stefana, Elenu a nenašla jsem ani jednoho z vás. A dům nechávám hlídat a ty jsi první, kdo do něj za tu dobu vstoupil.Takže, kde je Elena?!“

„Nechceš to vědět.“ podotknul Damon a snažil se okolo ní projít.

Ale ona ho chytla a pomocí ovlivnění se ho znovu zeptala.

„Kde je Elena?!“

„Je s Klausem.“ odpověděl klidně Damon.

„Proč je s Klausem?!“ naštvala se.

„Nevím!“ odsekl tentokrát a vymanil se z jejího sevření.

„Mám pro tebe návrh Damone. Ty a já teď pojedeme pro Elenu. Ona mi pomůže zabít Klause a pak spolu budete žít šťastně až do smrti a já nebo Katherine už vám nikdy nezkřížíme cestu, platí?“ natáhla k němu pravou ruku.

Pohlédl jí do očí a pak na nataženou ruku, kývnul a ruku jí stisknul.

„Platí.“

xxx

Když byli na místě,Tatia pohlédla na Damona.

„Půjdeš dovnitř, já půjdu k sobě domů za Katherine, kde na tebe počkáme a kde provedeme rituál, čarodějnici mám, pak tebe i Elenu pustím.“

Damon přikývnul.

„Jak to, že dokážeš ovládat upíry? Nejsi Původní.“

Tatiase nepřítomně usmála a vzpomínala.

„Když mě chtěli Klaus a Elijah přeměnit, ani jeden z nich nevěděl jak. Šli tedy za matkou, která jim to nechtěla prozradit, protože se bála, že by mohli vytvářet spoustu nových upírů, z čehož plynou jenom potíže a tak se rozhodla udělat ze mě upíra kouzlem tak, jako udělala je. Tudíž jakoby jsem Původní.“

„Ah… Tak jdeme na to.“ řekl Damon a vykročil ke Klausovu domu.

Zaklepal a ani neza sekundu mu otevřela dveře Elena, která se mu vrhla do náruče.

„Co ti tak dlouho trvalo?“ zeptala se.

Neodpověděl a začal jí líbat.

„Chyběla jsi mi.“ přiznal se slzami v očích.

„Ty mě taky. Už nikdy neodcházej, prosím.“ odpověděla a měla ještě víc mokré oči od slz, než Damon.

„Neodejdu, slibuju. “

„Nechcete s tím jít dovnitř?“ ozval se z předsíně Klaus.

„Vlastně bychom radši šli domů.“ odpověděl Damon.

„Klidně. Pokud Elena bude chtít. Eleno?“ obrátil se k Klaus k ní.

„Damone…Já… Cítím se tu… v bezpečí. Nechceš radši být tady s náma?“

„Eleno, pojď domů, prosím. Budeš v bezpečí i tam… se mnou… navždy.“ pohlédl prosebně na Elenu.

Ta pohlédla na Klause a ten se smutně usmál a kývnul.

xxx

Damon pomohl Eleně zabalit všechny věci do dvou kufrů a šli společně, ruku v ruce, k jeho autu. Když se rozjeli opačným směrem, kde byl jejich domov, Elena se na Damona nechápavě zadívala a čekala, že jí to vysvětlí, ale on nic neříkal a díval se na silnici.

„Řekneš mi kam jedem?“ zeptala se po chvíli.

„Za Tatiou a Katherine.“ odpověděl prostě.

„Cože? Proč?“

„Už jsme tady.“ řekl Damon a zastavil u domu, před kterým netrpělivě stála Tatia.

,,Zabijeme Klause a pak budeme spolu, beze všech…navždy. Bez nějakýho Klause a dvojnic. Budem spolu.“ usmál se na ni Damon.

„Damonejá…“ Elena se mu snažila vysvětlit, že Klause zabít nechce, ale přerušila je Tatia, když otevřela dveře Damonova auta.

„Tak co? Jdeme.“

Damon s úsměvem přikývnul.

Když byli všechny tři dvojnice, nějaká cizí čarodějnice a Damon vevnitř, čarodějnice vysvětlovala, jak to funguje.

„Musím vás vzít podle věku, takže si stoupnete do trojúhelníku a já nejdřív pomocí Tatii Klause proměním v obyčejného upíra, pomocí Katherine v člověka a pomocí Eleny ho zabiju. Musíte u toho být všechny tři, jinak bych ho nezvládla ani proměnit v obyčejného upíra. Rozumíte?“

Všichni kromě Eleny přikývli. Elena očima vyhledávala nějaký únikový východ. Klause zabít rozhodně nechtěla, ale neviděla žádný východ, kromě dveří, ve kterých stál ohromný svalnatý upír. Stoupli si do trojúhelníku a Elena si rychle v hlavě promítala její plán úniku, který měl podle ní možnou úspěšnost asi tak 20%. Když čarodějnice začala u Tatii, Eleně se svíral žaludek. Když přešla ke Katherine, Elena se otočila na Damona.

„Damone, já to nechci udělat!“ řekla rychle.

A zdálo se, že Tatia a Katherine jsou v jakémsi transu, takže ji neslyšely, čarodějnice se soustředila na čarování a tak ji slyšel jen Damon a neznámý upír ve dveřích.

„Proč?“ zeptal se zmatený Damon.

„Klaus mi pomohl v mých nejtěžších chvílích a já mu slíbila, že to neudělám.“ vysvětlovala mu naléhavě.

Damon přikývnul, pohlédl na upíra ve dveřích a otočil se k němu zády.

,,Až řeknu TEĎ, utíkej.“ naznačil Eleně ústy a ta přikývla.

Když čarodějnice přecházela k Eleně, Damon se vrhnul na upíra a srazil ho k zemi.

„Teď!“ zakřičel směrem k Eleně a vyrval upírovi srdce z těla.

Jakmile se Elena dala na útěk a opustila trojúhelník Katherine i Tatia se probraly transu, ale Elena už byla pryč. Obě dvě pohlédly na Damona.

„Katherine, zastav ho!“ poručila Tatia.

Katherine Damonovi zastoupila dveře.

„Promiň, ovlivnila mě.“ pošeptala.

Damon se otočil k Tatie, ta ho chytla pod krkem.

„Měli jsme dohodu, ne?! Proč jsi ji porušil?!“ řvala na něj a zarývala mu nehty do krku.

„Elena to nechtěla.“ vydal ze sebe bolestivě.

xxx

Elena běžela lesem od Tatiina domu, ale když si všimla, že za ní Damon neběží, rozhodla se pro něj vrátit. Schovala se pod okno a poslouchala, co se uvnitř děje.

„Elena to nechtěla.“ zaslechla Damonův hlas.

„Elena nemusí vždy o všem rozhodovat!“ křičela na něj Tatia.

Nakoukla oknem do pokoje. Tatia, byla k Eleně otočená zády a držela Damona pod krkem, přitisknutého ke zdi, Katherine se dívala do země a na tváři měla žalostný pohled.

„Nesplnil jsi, co jsi mi slíbil a kvůli své hlouposti a kvůli Eleně teď přijdeš o život.“ řekla klidně Tatia a ještě než se Elena stihla vzpamatovat, vyrvala Damonovi srdce z těla.

 

 

(16)

Stěží zadržela srdcervoucí výkřik a nemohla popadnout dech, slzy jí tekly proudem a dala se na útěk. Utíkala, jak jen mohla a i když Klausův dům nebyl daleko, začínala být unavená, spojení sil s Tatiou a Katherine jí vyčerpalo. Pořád před očima měla Damona.Damonovo srdce ležící na podlaze, Damonův vyděšený výraz ve tváři. Promítala si v hlavě všechny jejich společné chvíle. Od chvíle, kdy se poznali, před chvíli, kdy se spolu poprvé vyspali, chvíli, kdy ji požádal o ruku, po chvíle, kdy se pro ni vrátil a vzájemně si plakali v náruči a pak kdy mu řekla, že nechce zabít přítele a on se kvůli tomu obětoval. Nemohla uvěřit, že je pryč. Když dorazila ke Klausovu domu, váhala, jestli má vstoupit. Přece jen díky ní je teď Klaus člověk. Už není ten jediný nesmrtelný, je to obyčejný člověk. Vyšla po schodech na verandu a zaklepala. Otevřel Stefan. Chvíli na sebe koukali.

„Damon je mrtvý.“ zavzlykala potichu a čekala na Stefanovu reakci.

Takový výraz u něj nikdy neviděla. Byl plný bolesti, zklamání a lítosti. Rozklepaně se nadechnul a přitisknul si Elenu k sobě. Ta si ho k sobě pevně přitiskla, ale ani potom se jí ani trošku neulevilo. Chytil její obličej do dlaní.

„Jsi v pořádku?“

Zavrtěla hlavou a odtáhla se od Stefana. Do dveří vstoupila Rebecca.

„Je mi to líto.“ pošeptala Eleně do ucha hned, jak ji obejmula.

Elena se ještě víc rozvzlykala.

„Jak je Klausovi,“ zeptala se po chvíli, „je v pořádku?“

„Není mu zrovna nejlíp, měla bys jít za ním.“ odpověděl Stefan.

Elena kývla a rozběhla se po schodech nahoru, odkud slyšela tlukot Klausova srdce. Klekla si vedle jeho postele.

„ Promiň, promiň, promiň. Nechtěla jsem to udělat.“

Klaus se usmál.

„Úplně jsem zapomněl, jaké to je, být člověk. Proč ty slzy?“

„Damon je mrtvý.“ oznámila Elena.

Klaus se posadil.

„To je mi líto.“ reagoval a objal Elenu.

„Chceš zůstat člověkem?“ zeptala se Elena po chvíli.

„A kdo by ti pak dělal společnost?“ usmál se Klaus.

Elena si prokousla zápěstí a přiložila ho ke Klausovým ústům.

„Chceš mít tu čest a zabít mě?“ zeptal se s úsměvem Klaus.

„Jak tě mám zabít?“

„Nevím, třeba mi zlom vaz. Skoro to neucítím a budu hned mrtvý.“

„Dobře.“ řekla Elena a zlomila Klausovi vaz.

xxx

„Kde ses tu vzal, Stefane?“

„Šel jsem hledat Beccu, dovedlo mě to až do New Yorku. Když jsem ji našel, řekl jsem jí, co k ní cítím a pak jsme se hned vrátili domů, tam ale kromě obrovskýho bordelu a mnoho krve nikdo nebyl, tak jsme šli za Klausem, ten nám všechno řekl a pak se začal měnit, když už jsme mysleli, že zemře, všechno to přestalo a za chvíli jsi přišla ty.“ vysvětloval Stefan.

„Chtěli jsme se Stefanem hodně cestovat, ale když jsi byla u Klause, rozhodli jsme se, že zůstaneme s tebou.“ usmála se na ni povzbudivě Becca.

„Ne, to je v pořádku. Nebudu sama, zůstanu s Klausem.“ odvětila Elena, které nepřestávaly téct slzy.

xxx

Když Stefan a Rebecca odešli, šla Elena za Klausem. Když se probral, vypil pytlík krve.

„Procestujeme spolu celý svět, my dva budeme úžasná dvojka.“ řekl Klaus a usmál se na Elenu.

 

 

Zaslala: Kristen

Web: www.crayon-girl.blog.cz