Tajemství (2)

Damon po dvou hodinách dorazil ke Klausovi a chtěl zavolat Eleně, jestli je v pořádku.

„K čertu, já si vzal ty druhý kalhoty a zapomněl mobil.“

Když vcházel do rozlehlé rezidence, Klaus už na něj čekal společně s Rebekou, Elijahem
a svázaným Stefanem, který se netvářil o nic líp, než byl přivázán Klausem k židli.

„Vítáme tě, i když jsi dorazil docela pozdě,“ Klaus zněl docela naštvaně a taky se tak tvářil. Rebeka na něj kývla hlavou, ať si jde sednout do největší místnosti v sídle Původních, i když ty ostatní byly taky velký, tak tahle byla zdaleka největší.

„Volal jsem ti, ale zvedl to ten prašivej pes. A vůbec, kde jsi byl takovou dobu?“ Klaus se něj ironicky podíval a nalil mu do skleničky trochu toho alkoholu na přivítanou a sedl si
na pohovku naproti Damonovi, který do sebe kopl celou skleničku, co mu Klaus nalil.

„Cestou jsem se ještě stavil u Jeremyho, říct mu, že má dojet pro Elenu k nám domů. Děje se něco?“ Damon seděl na Klausově béžové pohovce.

„Jen to, že po vás někdo prahne, a já nevim kdo, a vy jste mě včera jaksi odmítli, tak jsem se to snažil říct dnes Stefanovi, který po mně šel s kůlem v ruce.“ Klaus pomalu rozvazoval hodně naštvanýho Stefana, který se pomalu zhojil, a šel k Damonovi, který po něm střelil pohledem, jako by ho chtěl zabít. Když se Stefan posadil vedle svého bratra, který po něm ještě nepřestal střílet vražedný pohledy, tak se Klaus s upíří rychlostí postavil a došel pro něco do obří kuchyně, která byla hned za dřevěnými dveřmi, a když se vrátil, v ruce měl láhev Whisky a skleničky pro zbytek upírů v obýváku.

XXX

„Pojedem ke Klausovi, tam určitě budou Damon se Stefanem a možná i Caroline.“ Tyler se tvářil hodně sklesle a pomalu se šoural ke dveřím. Za ním šla Elena ve svých tmavě modrých kalhotách a hnědý bundě. Když Tyler otevřel dveře, uviděl hotový peklo na Zemi oproti tomu, jak bylo venku, když přijel. Zvedl se vítr a začalo hodně pršet. Za ním stála Elena která jen koukala přes Tylerovo rameno. Než nasedli do Tylerova auta, který Elena jen matně rozeznala od okolí, už byli promoklý na kost.

Tyler řídil doopravdy rychle, řezal jednu zatáčku za druhou, až se Elena musela chytit madla na dveřích, aby sebou tolik neházela a nepraštila se o čelní sklo. Cestou v autě bylo hrobový ticho. Za dvacet pět minut už stáli před Klausovým sídlem a uvnitř je přivítali Damon se Stefanem. Po chvíli se k nim připojili i všichni Původní a odvedli je do hlavního sálu, aby se usušili u rozpáleného krbu. Rebeka jim hodila dvě velké sněhově bílé osušky, aby se osušili. Elena se do ní okamžitě zabalila a přisedla si blíž ke krbu.

XXX

Rick dorazil udýchaný k sídlu Salvatorových, vešel dovnitř, ale nikde nikdo nebyl. Zavolal znovu, šel se kouknout do horního patra, prošel všechny ložnice, ale narazil jen na holou prázdnotu a uznal, že ani tady nikdo není. Po propátrání celého domu šel do hlavní místnosti, na chvilku si sednul na pohovku a po chvíli se mu začali klížit oči. Rick už tvrdě spal
na Salvatorovic pohovce, zazvonil mu mobil v bundě na zemi, ale ani ten ho neprobudil.

 

„Nezvedá to,“ Stefan se pokoušel dovolat Rickovi, což po dvou propadnutí se do záznamníku vzdal a blesku rychle došel k Eleně, která seděla stále promrzlá na kost a zabalená v osušce
u krbu, a sedl si vedle ní. Damon mezitím chodil sem a tam jak kočka v kleci a něco si
pro sebe mumlal.

„Takže ty říkáš, že někdo chce vyvraždit všechny upíry a začal u Caroline, která je někde bůh ví kde, a ani není jistý, jestli je ještě na živu,“ Damon si po dvaceti minutách nudného chození sem a tam konečně sedl a dal si pořádnýho panáka whisky. Se zklamaným pohledem
se koukal na Elenu, kterou objímal Stefan s pokrváceným tričkem.

„A po Eleně nejde, říkáš?“ Damon opět vstal, když se probral z omámení, které bylo způsobeno Elenou a jeho příliš moralistickým bratrem a přešel si sednout vedle Klause.

„To nevíme jistě, ale měla by být hodně opatrná,“ říkal Elijah s velikou upřímností, zatímco Klaus, který vypadal jako vždy „free and happy“, se tím, že se je a ostatní upíry snaží někdo zabít, moc nevzrušoval.

„Zzzavolejte Jejeremymu, jjestli je vv pořádku,“ Elena drkotala zubama zabalená osušce
u krbu a Stefanem okolo krku a koukala se směrem k Elijahovi, který seděl v křesle nalevo vedle krbu, a pořád se klepala.

„Eleno, sundej si už konečně to promočený tílko a vezmi si mojí bundu, ať ti není taková zima!“ Damon přešel k Eleně, kterou se stále ještě marně snažil zahřát chladný Stefan, a podal jí jeho koženou bundu a lehce se na ni usmál. Po pěti minutách přemlouvání si Elena vzala Damonovu bundu a vyprostila se ze Stefanova obětí.

„A kde je nějaká koupelna?“

„No, můžeš si vybrat. Jsou tu čtyři. Jedna je přímo pod tebou, druhá je vlevo od kuchyně
a další dvě jsou v patře nad námi,“ Klaus stál přímo před ní a s lehkým náznakem ironie jí ukazoval, kde jsou koupelny, a poté ji odvedl do té vedle kuchyně.

V koupelně, která vypadala naprosto úžasně, byla velká vana a vyhřáté dlaždičky s ornamenty ve tvaru kapek. Elena si sundala bundu a své černé tílko a vzala si dokonale vyhřátou koženou bundu, která jí byla do půli stehen, a koukla se do zrcadla: „Vypadám naprosto otřesně.“  Dívala se na svůj rozpadlý culík a zimou namodralé tváře. Elena si rozpustila své mokré vlasy a trochu si je pročesala prsty, aby nebyla tak moc rozcuchaná, umyla si obličej teplou vodou
a její tváře pomalu získávaly zdravou růžovou barvu. Mokré oblečení si dala na tyčový radiátor na zdi a odcházela z koupelny.

Elena se vracela v suché bundě a vlhkých kalhotách, ale bylo jí o hodně větší teplo než před tím. Byla před obývákem a zaslechla rozhovor mezi Damonem a nikým konkrétním: „….takže Elenu vždy někdo bude hlídat.“ Elena vešla do místnosti a sedla si ke Stefanovi, který seděl na béžové pohovce.

„Proč? Vždyť jde po vás, ne po mě,“ Elena se tvářila udiveně a nechápavě.

„To není jistý, andílku, ten, kdo tohle dělá je zřejmě hodně silný,“ Damon si přisedl z druhé strany k Eleně.

„A zavolali jste Jeremymu?“

„Ano, za chvíli je tady a odveze tě domů, kde se oblíkneš.“

Po chvíli někdo zazvonil.

„Tvůj malý bráška dojel,“ Damon šel pro Elenu a odvedl ji k autu. Poté se vrátil zpět
ke vchodu. Mezi tím Stefan došel k Eleně.

„Ty mokrý věci ti přinesu večer. Hned jak přijedeš domů, tak si lehni do postele pod teplou deku,“ Stefan ji pohladil po tváři, dal jí pusu na čelo a vrátil se zpět do sídla. Damon
jí zamával od vchodu.

„Co se tady děje? Stefan se zdal být docela rozrušený,“ Jeremy už byl kousek od domu Gilbertových.

„No, je tu nějaký asi upír nebo nevim kdo a snaží se zabít všechny upíry. Stefan má strach,
že se bude snažit i o mě.“

„O důvod víc, abys zůstala doma a nepletla se do toho.“ Jeremy zaparkoval před domem
a odvedl Elenu do jejího pokoje. Později jí přinesl borůvkový čaj se sušenkami. Elena ležela v posteli pod dekou a po chvíli usnula.

Večer k ní přišel Damon s jejím, teď už suchým, oblečením. „Ahoj Eleno, Stefan nemohl přijít, domlouvá s Klausem plán, jak vystopovat toho neznámého zřejmě upíra a zachránit Caroline.“ Damon jí dal oblečení na psací stůl, potom si sedl na její postel a upřeně se na ni koukal.

„Takže jste přišli na to, kde je Caroline?“

„No to ještě ne, ale Tyler po tom pátral společně s Klausem. Zřejmě je jejich společný zájem ji zachránit, i když jako dvojici jim to moc neklape. Pořád se hádají, až musel Tyler odjet.“

Elena se jen pousmála a po chvíli zase usnula.

Damon odešel z Elenina pokoje, vzal si svou černou koženou bundu a vydal se směrem k jeho domovu, kde našel spícího Ricka.

 

Zaslala: Samii