Damon (1 – 2)

Damon (1)

Damon už dávno ztratil i tu poslední kapku lidskosti, která v něm kdysi byla. Teď byl upír už víc jak 148 let. Vyhovovalo mu, nechat své emoce vypnuty, protože to v mnoha případech pouze překáželo. Přesto měl poslední dobou problém udržet emoce na uzdě. Připadal si jako slaboch, že s ním zlost cloumá tak často. Za všechno mohl Stefan. Nenáviděl ten jeho sladký výraz, když Elena vycházela od něj z pokoje…

xxxxx

Bylo krásné červnové ráno a Damon si užíval ranní sprchu ve své tmavé koupelně. Neměl zrovna dobrou náladu, tak doufal, že ho to trochu uvolní. Oblékl se a sešel do obývacího pokoje. V domě už zjevně nikdo jiný nebyl, Stefan a Elena šli nejspíš do školy. Usadil se do koženého křesla a nalil si sklenku skotské. Přemýšlel, čím by se v tak hezký den zabavil. V noci toho moc nenaspal a teplá sprcha ho uvolnila natolik, že zadříml. Probralo ho cvaknutí dveří. Byl to Stefan.

,,Kdepak máš Elenu?“ zeptal se jízlivě Damon.

,,Je ještě ve škole, já jedu na víkend do New Yorku za Lexi. Má nějaké problémy, tak ji jedu trošku povzbudit.“

Damonem projel záchvěv chladu.

,,A copak bude dělat Elena, necháš ji tady se mnou samotnou?“

Černovlasý upír šlehl po mladším bratrovi provokativním pohledem.

,,Elena bude trávit víkend s holkami, takže Bonnie pro ni bude dostatečná ochrana. Ty se od ní drž laskavě dál, víš moc dobře, že tě nesnáší!“

Damon vystřelil z křesla a v mžiku stál před Stefanem.

,,A čí je to asi chyba, že mě nesnáší, bratříčku?! Dohromady o mně ví kulový, vesměs to, co jsi jí o mně navykládal ty! A to jen proto, že máš strach, že by mě měla radši než tebe, stejně jako Katherine!“

V Damonovi to vřelo, Elena k němu byla chladná od samého začátku a ani mu nedala šanci Stefanova tvrzení nějak vyvrátit. Pravda byla, že když přišel do Mystic Falls, tak měl nějaké techtle mechtle s Caroline, ale to už bylo za nimi. Teď pil spořádaně krev z pytlíku, jen aby nebudil ve městě pozornost nečekaným úmrtím.

,,Nech toho Damone, víš moc dobře, že takhle je to pro Elenu nejlepší. Chráním ji jen před tebou samotným. Ubližování ti jde, ale Elenu z toho vynech!“

Stefanova slova Damona zarazila. Dál neprotestoval. Ustoupil bratrovi z cesty. Jak si jen může myslet, že bych chtěl Eleně nějak ublížit? Najednou se mu honilo v hlavě tolik věcí, ale začalo převažovat přesvědčení, že musí Eleně dokázat, že jí od něj žádné nebezpečí nehrozí.

,,Fajn, jeď si za Lexi, aspoň tady od tebe bude svatej pokoj!“

Damon uzavřel debatu a odkráčel do svého pokoje. Stefan byl jeho jednáním znepokojený a začal uvažovat, jestli má vůbec někam jet. Na druhou stranu, Elena bude v domě u jezera s Bonnie a Caroline a Lexi si rozhodně zaslouží Stefanovu pozornost. Když potřeboval on, tak tu pro něj vždycky byla.

xxxxx

Damon ležel na veliké posteli a hleděl do stropu. Doufal, že Stefan už zmizel z domu. Měl sto chutí se s ním do krve pohádat, ale pak to vzdal. Přemýšlel jak se dostat k Eleně, když bude mít po boku čarodějku a upírku, které ho nemají vůbec v oblibě. Bylo teprve půl druhé, Elena ještě nešla ze školy. Damon byl v mžiku na nohou a oblečený do černých kalhot, černého trika a na oči si nasadil černé brýle. Skočil do auta a směřoval před střední školu v Mystic Falls. Zastavil na parkovišti a sledoval pohyb studentů, jak proudí mezi budovami školy. Poutal pozornost dívek, ale bylo mu to jedno, čekal, až se ve dveřích objeví Elena. Netrvalo to dlouho, vyšla ve společnosti Bonne.

,,Můžu s Tebou mluvit?“, vyhrkl ze sebe.

Elena nadskočila úlekem, kde se tam najednou objevil.

,,Co chceš Damone? Zrovna nemám moc času.“

,,Myslel jsem, že když odjel Stefan za Lexi, tak by se hodila nějaká dobrá společnost.“, prohodil se svým oslňujícím úsměvem a odhalil tak řadu dokonale bílých zubů.

,,Co tím sleduješ? Víš moc dobře, že Tebe zrovna za nejlepší společnost nepovažuju.“

Damon naklonil hlavu na bok a jemně řekl: ,,Proč se ke mně tak chováš? Nic jsem ti přece neudělal.“

,,Aha, takže když pominu, že roky trápíš Stefana, zabil si Zacha, napadl Bonnie, proměnil Caroline…mám pokračovat dál?!“

Damon mlčel, díval se Eleně přímo do očí.

,,Mám za to, že tohle už je všechno pryč, ale taky sem doufal, že bys mohla konečně slyšet taky moji verzi.“

,,Sorry, ale už mám program, možná jindy.“

,,Jak myslíš, vnucovat se nebudu. Čau!“

Damon se otočil na patě, protůroval auto a se skřípěním pneumatik byl pryč. Elena si povzdechla a vrátila se k Bonnie, která postávala opodál.

,,Proč se s ním vůbec bavíš?! Jen ztrácíš čas a Stefan bude zuřit, až se vrátí a zjistí, že Tě Damon otravoval!“, vztekala se čarodějka a mocně si kýchla.

,,Je to pravda, já to říkám a ještě z toho budu nemocná, není mi vůbec dobře.“

,,Pravda je, Bonnie, že vůbec dobře nevypadáš a na víkend u jezera to tím pádem taky nevypadá. A co se týče Damona…“, odmlčela se, „myslím, že není tak špatný jak vypadá, někde v sobě má určitě něco dobrého.“

Bonnie vykulila oči a rozkašlala se.

,,No radši to nebudu komentovat, nejspíš ses zbláznila. Ale ta chata opravdu nevyjde, fakt je mi mizerně. Mám snad na něho alergii nebo co!“

xxxxx

Damon ujížděl krajinou a byl vnitřně hodně rozezlený…

 

 

Damon (2)

 

Měl vztek na Stefana, na Elenu, na sebe, na celý svět. Zastavil se na odlehlé lesní cestě. Potřeboval se nakrmit, cítil jak ho bolí dásně. Už se připozdívalo, začalo zapadat slunce. Nastartoval auto a vyjel zpět domů, na zvířecí krev neměl ani pomyšlení, raději vydrží a dá si poctivou lidskou krev, i když z pytlíku.

 

xxxxx

 

Elena ležela na pohovce v obýváku a v ruce si přehazovala telefon. Caroline pro ni měla přijet v 19:00. Bonnie zůstane doma. Po delším rozmýšlení vyťukala na mobilu číslo.

,,Ahoj Caroline, nebudeš se na mě zlobit, když ten víkend zrušíme? Bonnie je nemocná a mě taky není dvakrát dobře.“

,,To je škoda. Ale jestli je to tak, volal mi Tyler, tak půjdeme ven. A co budeš dělat ty?“

,,Nevím, nejspíš si pustím nějaký film na spaní. Sem ráda, že se nezlobíš, užijte si to s Tylerem.“ , rozloučily se.

 

Eleně vrtal hlavou Damon. Věděla moc dobře, že na jeho chování má velký podíl i Stefan. Stefan jí jejich společný příběh povyprávěl po pravdě, jen požádal Elenu, aby se od Damona držela dál a tak to jen plnila. To, že si Damon myslel, že ho Stefan vylíčil jako toho špatného, to byla věc druhá. Eleně bylo Damona chvílemi líto, protože věděla, že vše co dřív udělal, bylo jen kvůli lásce ke Katherine. Slunce už zapadalo a Eleně to stále narušovalo myšlenky na Stefana. Pořád někde vykukoval mrzutý Damon. No, Stefanovi to prostě pak nějak vysvětlí. Odhodlala se a už měla mobil znova u ucha.

 

xxxxx

Damona vytáhla z myšlenek melodie mobilu, zvedl si ho k uchu, aniž by se díval kdo volá.

,,Haló, Damone? To jsem já, Elena.“, ozvalo se v telefonu.

Upír se zatvářil nevěřícně a ztlumil rádio v autě.

,,Co bys ráda?“, zeptal se dotčeně.

,,Ty jsi v autě? No, víš… Bonnie i Caroline mi na ten víkend na chatě odpadly, tak mi napadlo, že Ti zavolám, jestli nechceš přijít třeba na večeři. Jeremy je v baru, vrátí se až pozdě v noci a popravdě se tu necítím sama nejlíp.“, vydrmolila ze sebe.

,,A pročpak nezavoláš Stefanovi, mě přece nesnášíš?!“, ušklíbl se.

,,Damone, nerada bych to řešila po telefonu, ale není pravda, že Tě nesnáším, jen si od Tebe držím zdravý odstup, protože lidé kolem Tebe nejsou zrovna v bezpečí.“

 

Nastala chvilka ticha. Damon se zamyslel.

 

,,Tobě bych nikdy neublížil.“ Podotkl tiše a nechal slova vyplynout do prázdna.

,,Přijedeš tedy? Ale nechci Tě nutit.“

,,Dnes ne, Eleno. Jdi brzo spát a nemusíš mít strach, jsi v bezpečí, pořád.“ Konstatoval Damon a položil telefon.

 

Měl v hlavě zmatek. Celé tělo ho nutilo, aby jel za Elenou. Jenže byl zrovna v takovém rozpoložení, že by poznala jeho slabost. Slabost, kterou má pro ni.

xxxxx

Elena zůstala jako opařená. Netušila proč Damon odmítl její nabídku. Nemyslela tím nic zlého, mohli si konečně vyříkat, kde je problém. Navíc když je Stefan pryč, nebyla Elena tak svázaná. Troufla si říct, že by mohla s Damonem i dobře vycházet, ale Stefan jí k tomu nedal příležitost a nechtěla ho s tím zbytečně zlobit. Uvelebila se zase na gauči a za chvíli usnula. Asi v jednu v noci ji probudil závan studeného vzduchu. Vyskočila z gauče a najednou ho ucítila za sebou. Prudce se otočila a dívala se do těch hlubokých modrých očí. Ten pohled byl měkký, skoro až láskyplný.

 

,,Damone, co tady děláš?“

 

Neodpověděl, sklonil se k ní a políbil ji. Chtěla ucuknout, ale náhle polibek opětovala.

 

,,Eleno!“

 

Odpoutala se od Damona a pohlédla mu krátce do tváře. Měl neurčitý výraz. Otočila se a za ní stál Stefan se sklíčeným obličejem. Hleděl na ni a na Damona.

 

,,Eleno!“, zakřičel.

 

Náhle se Elena probudila a uvědomila si, že tentokrát už je vzhůru doopravdy. Jeremy ji budil. Hluboce si oddechla, všechno to byl jen sen. Přesunula se do svého pokoje a už nemohla usnout. Měla pocit, že něco potlačovaného se právě probralo k životu. Ale byl to přece jen sen. Zůstala hledět do stropu a do svítání přemýšlela, co to má vůbec znamenat.

 

xxxxx

Damon chtěl jet rovnou domů po rozhovoru s Elenou, ale vyrazil do vzdálenějšího městečka, kde ovlivnil pár dívek na diskotéce, nakrmil se z nich a vymazal jim pamět. Po půlnoci už byl zpátky v Mystic Falls a projížděl kolem Elenina domu. V obýváku se svítilo. Napadlo mu, že Elena třeba ještě nespí. Vystoupil z auta a nahlédl přes okno. Elena ležela na gauči, spala. Jemně se usmál, když ji viděl, posadil se na terasu a hleděl do tmavé noci. Jeremy ještě nebyl doma, necítil ho. Nechal se unést svojí myslí. Najednou v duchu líbal Elenu a stál tam Stefan. Vytrhlo ho to z myšlenek, když zaslechl, jak Elena divoce dýchá. Uvědomil si to, zatáhl ji do svých myšlenek a ona si tím ve snu prošla také. Zaslechl kroky, tak zmizel z terasy. Jeremy se vracel domů. Elena stále ještě spala a Damon ji nechal si sen dozdát, nechtěl se znovu dostat do její mysli. Jeremy ji vzápětí vzbudil. Auto nechal Damon na místě a ztratil se pod rouškou noci. Potřeboval přemýšlet. A Elena mu to nijak neusnadňovala. Nechtěl ublížit bratrovi, ale zároveň trápil sám sebe. Vypnout emoce by byl nejlepší způsob. Ale pocity, které v něm Elena vyvolávala, už necítil od doby, kdy miloval Katherine. Měl by zmizet z města pryč.  Začínal z toho být zoufalý. Vrátil se domů.

Elena se probrala celá rozlámaná, v noci toho moc nenaspala. Otevřela svůj deník a zapisovala zážitky z předešlého dne a noci. Pod polštářem jí zavibroval mobil. Stefan.

 

,,Ahoj, to je taky dost, že ses ozval, už sem měla starost. Jak se má Lexi?“

,,Ahoj Eleno, omlouvám se, je tady toho dost k řešení. Jak si užíváte dámskou jízdu?“

,,No popravdě, žádná není. Bonnie onemocněla a Caroline měla něco s Tylerem, tak jsme to zrušili.“

 

Stefan se chvíli odmlčel. Jako by hledal slova.

 

,,Měl bych se co nejdřív vrátit, viď? Nechtěl jsem Tě takhle nechat samotnou.“

,,Ale ne Stefane, to je v pořádku, Lexi by Ti taky přijela pomoct, kdybys to potřeboval. Ztráta partnera pro ni musí být hrozná.“

,,No, Eleno, myslel jsem, že bych tady zůstal dýl, ale nechci Tě nechávat tak dlouho bez dozoru.“

,,Stefane s tím si vůbec nelam hlavu, já nejsem sama ani bez dozoru, nemusíš mít vůbec starost. Kdyby byl nějaký problém tak Caroline je mi k dispozici nebo bych zavolala Damonovi.“

 

Na druhé straně se rozhostilo ticho. Slyšela jen jeho dech. Věděla, že se dotkla citlivého místa.

 

,,Stefane?“

,,Nemyslím si, že by bylo nutné volat Damonovi.“

,,No tak Stefane, důvěřuj mu trošku. Hlavně bys měl důvěřovat mě. Damonovi by taky možná trochu prospěla společnost, je pořád zavřený doma. Poslední dobou se mi zdá nějaký divný, snad i smutný. Vím, že nechceš, abych si toho všímala, ale všímám a trápí mě to, ráda bych mu nějak pomohla.“

,,Nejsi s ním v bezpečí Eleno, nevěřím mu, měla by ses mu vyhnout. Přijedu tedy zítra k večeru.“

,,Zlobíš se, ale neprávem. Chtěla bych pomoct komukoliv ne jen Damonovi. Kdybys mě vzal sebou, snažila bych se pomoct i Lexi. Zůstaň tam tak dlouho, dokud to bude zapotřebí. Nemůžeš jen tak odjet. Já budu v pohodě.“

,,Není to dobrý nápad Eleno!“, zvýšil hlas Stefan.

 

 Zaslala: Damon11