Správná volba (1)

„Nikdy jsem tomu nevěřil.“ Pronesl Damon užasle a zadíval se do stropu nad jeho postelí.

„Ani já ne.“ Odvětila vyčerpaně Elena,  opřela si hlavu o jeho hruď a oba dva usnuli.

Celý od krve, po celém těle šrámy od sporýšových kulek a zmožený se vláčel Stefan od domu Původních k sídlu Salvatorů, kam se nedávno přestěhovala Elena k němu a jeho bratrovi.
Otevřel dveře, neměl ani sílu je zavřít a rovnou mířil do sklepa k Damonově soukromé ledničce. Vytáhl dva pytlíky, jeden strčil do kapsy a druhý roztrhl zuby a během 10 sekund ho vypil do dna. Šel k sobě do pokoje a začal si vytahávat kulky z hrudi, rukou a nohou s bolestným sténáním. Pak už o něco pomaleji vypil druhý sáček krve a šel k Eleně do pokoje. Zaklepal, nikdo neotevíral… no byla jedna hodina ráno. Předpokládal že Elena už spí, tak se na ní jenom koukne, pootevřel dveře, ale neslyšel její srdce, neslyšel ani její slabé pochrupování, nebyla tam. Šel zkontrolovat svého bratra. Vešel do jeho pokoje a uviděl ho v posteli a vedle něj ležela Elena. Skoro zavrčel „Moje Elena.“, ale nevydal ze sebe ani hlásku. Do očí mu vyhrkly slzy a on se otočil a odešel do svého pokoje. S Klausem objel skoro celou Ameriku. Klaus ho pokoušel, posílal za ním různé ženy, které by ho sice uspokojily, ale on měl v hlavě jen ji, Elenu. Ignoroval její zoufalé SMS a  telefonáty, jen proto že si myslel že by jeho sebeovládání selhalo. Když ho Klaus propustil, odchytla si ho Rebekah… Chtěla aby s ní odjel, ale on ji řekl že miluje Elenu. Teď, když si prošel malým mučením od Becky, se vrátí domů a spatří svou milovanou v náručí jeho bratra. Ještě se o tom několik hodin přemýšlel a pak konečně usnul.

Když se Elena probudila, zjistila že je 10 hodin ráno a v duchu poděkovala tomu, že Damon umí ovlivňovat lidi a na ty desítky zameškaných hodin ve škole si nikdo ani nevzpomene. Pohlédla na něj, tvrdě spal. ,Když spí vypadá tak sladce‘ pomyslela si Elena. Stýskalo se jí po Stefanovi. Kde asi je a proč se jí neozývá? Občas když Damon spal, nebo byl pryč, Elena šla do Stefanova pokoje, četla si jeho deníky, prohlížela si jeho věci a občas jí ukápla slza. Teď kdy už je oficiálně s Damonem, chtěla s tím skončit. Stefan byl pryč už celý rok a ona se rozhodla se s ním rozloučit, když však vešla do jeho pokoje, kde bylo poslední rok prázdno a ticho teď spal on, Stefan. Dala si ruku před pusu aby nevykřikla a z očí se jí řinul potok slz. Šla k sobě do pokoje a popadla kapesníky. Potom se tam ještě párkrát vrátila, aby se přesvědčila že se jí to nezdá, ale nezdálo. Nevěděla co bude dělat, když se najednou přiřítil do jejího pokoje Damon.

„Co děje?“ Zeptal se. V duchu se modlil, aby to nebylo kvůli tomu, že by Elena litovala toho co se dělo v noci.

Elena mu v očích vyčetla smutek a usmála se. „Už jsi vzhůru?“

„Vzbudil jsem se, chyběla mi tvoje přítomnost a pak jsem uslyšel vzlyky a škytání.“ Vysvětlil pořád smutným tónem a hleděl na zem.

Položila mu dlaně na krk a políbila ho. Krátký polibek jí jemně, ale opatrně opětoval.  „Stefan je zpátky.“ Oznámila mu šeptem a vyčkávala jeho reakci.

V očích mu vyčetla něco mezi radostí, bolestí a nejistou, ale neřekl nic jen kývnul a pevně mě obejmul.

Pak se odtáhnul a odešel. Honily se mu hlavou různé myšlenky, ale nevěděl co dál. Teď, když si oficiálně získal Elenino srdce, se objeví můj bratr. Zamířil k němu do pokoje a sedl si na postel. Snažil se mu dostat do hlavy, po pár marných pokusech se mu to povedlo.

Zdálo se mu o ženách, plazilo se po něm několik žen a v ruce měl seznam všech, se kterými kdy byl. Najednou přišla Elena, chytila ho za ruku a pohlédla mu do očí. Všechny ženy zmizeli a seznam vzplál. Stefan a Elena se dlouho objímali, ale potom Stefan přišel do mé ložnice, kde uviděl mě a Elenu v mé posteli. ,On nás viděl…‘ pomyslel jsem si a vrátil jsem se z jeho snů do své ložnice. Sedl si na postel a z šuplíku nočního stolku vyndal sametově bílou krabičku a v ní stříbrný prsten, byl po jeho mamince. Dříve doufal že ho bude moci jednou dát Katherine, teď mu bylo nad slunce jasné, že jediná žena, které by ho opravdu jednou dal je Elena. Je to divné, vzít si někoho, když jste upír, víte že nikdy nebudete mít děti, ale on chtěl být opravdu a navždy jenom s ní.

Stefan se vzbudil a posadil se na posteli, zdálo se mu že ho Elenina lásky zachránila od jeho temného já a o tom, jak včera v noci viděl Elenu v Damonově náručí. Když najednou někdo zaklepal. Poznal že je to ona, hned jak uslyšel známý tlukot jejího srdce. Divné, neslyšel ji přicházet…

„Hmmm…“ Zabručel Stefan a Elena vešla. Měla červený oči a nos. Plakala. Normálně bych ji objal kolem ramen, ale teď to nebylo zrovna vhodné.

„Ahoj.“ Pozdravila ho a posadila se vedle něj. Asi minutu mlčeli, ale potom mu pohlédla do očí. „Kde jsi byl?“

Dal jsem hlavu do dlaní. „Byl jsem s Klausem.“

„Proč?“

„Pamatuješ jak tě měl v zajetí a chtěl tě pro výrobu hybridů?“

„Jasně.“

„Vydal jsem se mu výměnou za to, že tě pustí.“

„Tys to udělal pro mě?“ Vydechla překvapená Elena a otřela si oči.

Damon, který seděl ve svém pokoji to vše slyšel a zatajil dech… ,On trpěl kvůli tomu, aby ona mohla žít a já mu ji mezitím sebral. Jsem špatný… ‚ pomyslel si Damon, sebral bunda, napil se whisky a opustil dům.

Zaslala: Kristen

Web: www.crayon-girl.blog.cz