Lest (8)

„Jak to můžeš vědět? Nic o mně nevíš.“ Vyštěkla Elena na Jackie.

„Jsi stejná jako Katherine.“

„Ne, nejsem, jen vypadáme stejně.“

„To není pravda, jste stejné ve všech směrech.“

„Já nejsem jako ona: nevypočítavá, sobecká mrcha, která dostane všechno co chce a miluje jen sama sebe.“ Elena už byla vzteky bez sebe. ‚Jak si o mně může myslet, že jsem stejná jako Katherine, vždyť mě ani nezná.‘ pomyslela si Elena.

„Myslíš si, že taková byla pořád?“

„Ano.“

„Ne nebyla, když byla člověk byla jako ty, ale pak se jí narodila nemanželská dcera. V tu dobu to byla strašná ostuda, a tak její rodiče tu malou dali pryč, až pak se začala měnit v to co teď je. Až ztratíš něco jako ona už nikdy nebudeš stejná.“

„Už jsem ztratila rodiče a jsem pořád stejná.“

„Nejsi stejná. Katherine až když ztratila všechny, na kterých jí záleželo, kromě mě, se tolik změnila. Svojí pravou stránku do té doby skrývala za tím co ty. Jenže u tebe se nikdy neprojeví, protože kolem sebe budeš mít vždycky někoho na kom ti záleží a někoho kdo tě bude obskakovat.“

„Ty jsi znala Katherine i jako člověka a stejně se změnila.“ Elena si myslela, jak velký trunf má v rukávu, ale byla úplně vedle.

„Jo, ale lezly jsme si navzájem na nervy. Nejlepšími přítelkyněmi jsme se staly až po jejím návratu z Anglie.“

Damona už začínalo nudit to jejich dohadování, zajímalo ho to, ale poslouchat dvě ženský, jak se hádají už ho nebavilo.

„Tak fajn, objevili jsme Eleninu osobnost a teď už můžeme pokračovat v debatě o něčem víc důležitém.“

Elena otočila oči v sloup, ale poslechla.

„Proč tu jste?“ začala s konverzací Jackie.

„Jo, tak to je dobrá otázka. Odhaduji to na nedobrovolné zapojení do Katherinina plánu.“ I když Damon nad tím po cestě do rezidence přemýšlel, nešlo mu to do hlavy.

„Dobře, tak jak jste se sem dostali?“

„Jsem snad nějaká encyklopedie? Myslím si, že si nás sem poslala ty, přece je to tvoje vizitka.“

„Moje vizitka? Od kdy?“

„Od… ani nevím kdy.“

„A co to znamená?“

„Někoho pošleš do jakékoliv doby a zařídíš, aby tam zemřel dlouhou a mučivou smrtí.“

„Proč bych tě zabíjela?“ Jackie byla vyděšená k smrti, proč by zabíjela někoho, koho milovala z celého srdce a byla přesvědčená, že ho bude milovat navždy.

„To mi právě vrtá hlavou, kdybys mě chtěla zabít. Tak proč?“

„Třeba Katherine neřekla o koho jde.“ Elena nebyla moc zběhlá v kouzlech, ale pomyslela si, že by to mohlo být ono. Jenže nebylo to ono a dočkala se pouze dvojhlasné odpovědi:

„To nejde.“

„Co se dělo, když jsme se viděli naposled?“ Jackie si myslela, že v tom by mohl být zakopaný pes.

„My dva? Nic zvláštního. Vyspali jsme se spolu,“ Elena a Jackie na něj koukaly, jako by zrovna zřítil ze stromu. Ale každá k tomu měla jiný důvod. V Eleně se probudila žárlivost a Jackie byla šokovaná Damonovo formulací věty. Byl slušně vychován a nikdy by toto v roce 1864 neřekl, „zabili pár nevinných lidí, vykradli pár bank a hlavně rozešli jsme se v dobrým.“ Jackie se na tváři učaroval úsměv, byla ráda, že má s Damonem tak dobrý vztah i v budoucnosti. Bohužel nevěděla o jedné věci, která byla v jejich vztahu podstatná a Damon neměl srdce na to, aby jí to řekl. Byla tak šťastná, že jí to prostě udělat nemohl.

„A proč tu tedy jste?“

„Opravdu mě napadá pouze Katherine a její plán.“

„Řekla ti, co to je?“

„Ne. Tedy jo, ale ten kdo jí to věří je idiot.“

„To je jedno. Vyklop to.“

„Muselo jí odkopnut hodně chlapů, protože chce zase cukrovat ze Stefanem.“

„Ta je blbá“ ‚Další bytost co nemá ráda Stefana‘ pomyslela si Elena.

„A proč by vás sem posílala?“

„V naší době chodím se Stefanem já.“

„Jak nečekané. To vysvětluje co tu děláš ty, ale co on?“

„Nevím. Neřeš to. Já a Elena tu musíme vydržet ještě několik týdnů a za tu dobu toho co nejmíň změnit.“

Jackie už chtěla vyslovit další otázku, ale Damon ji předstihl.

„Ano, ten požár je naše brána.“ Damon je výborný telepat, a proto nebyl pro něj těžké prohrabat Jackie hlavu, i když je velice silná. Nekryje si myšlenky, její chyba.

„Eleno, musíme jít.“

Zaslala: Dajdis