Unbelievable (6)

Otevřela jsem oči a viděla, jak kapky deště dopadají na mé okno. Jelikož byla sobota, tak jsem neměla v plánu z postele vylézat příliš brzo. Koukla jsem se na budík, který ukazoval půl 8 ráno. Otočila jsem se na druhý bok a snažila se ještě na chvilku usnout. Povedlo se.

Probudil mě lehký dotek na mé tváři. Otevřela jsem oči a sledovala ty nádherné modré duhovky, které si mě se zájmem prohlížely. Mohla bych to dělat celý den, dokonce celý život, pomyslela jsem si.

„Dobré ráno, krásko,“ promluvil na mě tak krásně líbezným hlasem Damon.

„Bré ráno.“ Na víc jsem se v tu chvíli nezmohla, protože jsem byla až příliš zaujatá jeho očima. Vzpomněla jsem si na předešlou noc, která byla plná vášně, touhy, něžnosti a lásky. Najednou jsem se vymrštila do sedu a zírala před sebe.

Chytla jsem se za hrdlo a zhluboka dýchala.

„Eleno, jsi v pořádku??“ ptal se ustaraně Damon.

„Já … já … já nevím, nejspíš ano, ale…,“ nechala jsem vyznít do prázdna. I když je pravda, že v tu chvíli jsem si tím sama nebyla tak jistá.
„Jsi si jistá, přijdeš mi taková bledá.“ V jeho hlase jsem skutečně cítila starost a strach.

***

„Dobré ráno lásko.“ Katherine pohladila Stefana po tváři a usmála se na něj. Stefan se k ní naklonil a políbil ji na čelo.

„Dobré ráno, Katherine.“

Vstal z postele a šel do koupelny. Po chvíli i Katherine vylezla z postele a oblékla si župan. Slyšela tekoucí vodu z koupelny, tak vlezla do koupelny a začala si čistit zuby. Díky husté páře se neviděla v zrcadle a už chtěla něco říct, když v tom cítila dvě silné paže, jak jí objímají okolo boků.

„STEFANE!! Budu celá mokrá!!“ vykřikla na něj, ale mokrá už byla, takže to bylo úplně k ničemu.

„Neříkej, že ti to vadí,“ provokativně prohlásil a podíval se na ni s jiskřícíma očima.

„Zapomeň!! Nic nebude, dokud tady nebude uklizeno a já to uklízet nebudu.“ To už byla celkem dost vytočená a tak se sebrala a seběhla dolů rovnou do kuchyně, aby si dala snídani.

O hodinu později v obývacím pokoji u Salvatorů

„Lásko, omlouvám se za tu koupelnu, rád bych ti to nějak vynahradil, ale musím teď na lov. Za 3 hodiny se vrátím?“ Vlepil ji pusu na tvář a v dalším momentě se za ním zabouchly dveře.

***

Damon se právě vracel z Grillu ve svém kabrioletu značky Ford Mustang. Když dojel domů, odebral se rovnou do obýváku. V momentě, kdy se usadil ve svém křesle, někdo zazvonil na domovní zvonek. No to si ze mě děláte srandu? prolítlo mu hlavou a naštvaně přešel ke dveřím.

„Eleno?“ překvapeně z něj vypadlo.

„Nečekal si mě tu.“

„Abych byl upřímný – ne, nečekal jsem tě.“

„To nevadí,“ usmála se na něj, „pozveš mě dál?“

„Hezký pokus, Katherine,“ odpověděl Damon a ironicky se na Katherine usmál.

„Začínáš se lepšit. To se mi líbí.“

„Bývala jsi lepší lhářka,“ nepřestával se usmívat a vychutnával se Katherinin neúspěšný pokus vydávat se za Elenu. Damonův vytrvalý úsměv přerušilo vyzvánění jeho telefonu.

„No? … Cože? Počkej! Zpomal Caroline, vůbec tě nestíhám.“ Jeho výraz se začal měnit. Už nevypadal tak pobaveně, jako předtím, když odhalil Katherininu primitivní lež. „Hned jsem tam.“

Típnul hovor a okamžitě se rozběhl k autu. Hned, jak nastartoval a šlápl na plyn, bylo už slyšet jenom hvízdání gum. Neobtěžoval se s klepáním a rovnou vtrhnul ke Gilbertům domů.

„Caroline? Caroline, kde jsi!?“ křičel na celý dům. Uslyšel kroky na schodech, otočil se a setkal se s Carolininým pohledem.

„Kde je?“ byla první slova, která na Caroline bez ostychu vychrlil. Ta jen ukázala směrem nahoru a Damon se svým upířím krokem přemístil do Elenina pokoje. Klekl si vedle postele, na které Elena bez hnutí ležela. Damon svůj pohled otočil ke Caroline, která stála mezi dveřmi.

„Co se stalo?“ zeptal se ustaraně Damon.

„Když jsem se vracela z Green Valley, uslyšela jsem výkřik a v momentě, kdy jsem míjela jezero Port Lake, uslyšela jsem šplouchnutí a někoho, kdo se topí. Vylezla jsem z auta a běžela k jezeru. Pod hladinou jsem zahlédla Elenu a okamžitě ji vytáhla, ale už bylo pozdě. Je mi to líto Damone.“ Po tváři jí tekla slza, která vytvořila vlhkou linku na Carolinině tváři.

***

„Lásko, jsem doma,“oznámil Stefan, když se vrátil z lovu. Katherine hned stála u něj, jenom v kraťasech a podprsence. Stefan už se na ní vrhal, ale zabránila mu v tom ostrá a silná bolest v oblasti ledvin.
„To máš za tu koupelnu a také za to, že si přišel skoro o čtyři hodiny později,“ zašeptala mu Katherine do ucha a zabodnutý kolík vytáhla.

„Máš chuť si hrát?“ zeptal se jí provokativně Stefan.

„Hmm … ani ne, raději si půjdu lehnout. To čekání na tebe mě vyčerpalo. Dobrou,“ odpověděla mu a měla namířeno do pokoje. V momentě, kdy se zachytila dřevěného zábradlí, ucítila dotyk na svém levém rameni. Zastavila se, ale stále zírala před sebe. Na Stefana pohlédla teprve, když jeho ústa vyřkla jméno Klaus.
„Cože? Ty si mluvil s Klausem? O čem? Proč? Co po tobě chtěl? Proč je tady?“ plivala Katherine jednu otázku za druhou a dožadovala se odpovědí.

***

„No tak Caroline, není to tvoje chyba,“ utěšoval ji Damon, když ji objímal, aby se uklidnila a přestala brečet.

„Ach Jéé … proboha kde to jsem?“ ozvalo se z postele. Oba se okamžitě otočili a oči jim málem vypadly, když viděli Elenu sedící na posteli.

„Eleno?? Eleno!!“

Cukla jsem sebou a podívala se na ně. Jeho oči bloudily po mém obličeji, jako by něco hledal, než se zastavil u mých očí. Asi minutu si mě zkoumavě prohlížel, než vyřkl: „To nee!!“ Caroline se automaticky zeptala svým, tradičním „Co se stalo?“ a netrpělivě vyčkávala na odpověď, které se jí nedostávalo. Zkoumavě jsem si je oba prohlížela a příliš zaujatě jsem zkoumala jeho nádherné oči.

„Caroline, někdo ji přeměnil, ale aby přeměnu dokončila, musí se napít lidské krve. Zůstaň tu s ní a já jedu pro krev. Hlavně, ať nikam nejde.“ Seběhl schody a vyrazil k autu. Když už byl na cestě k sobě domů pro krev, vytočil číslo a vyčkával, než to vezme i druhá strana.

„Damone?“ odpověděl Damonovi dívčí hlas.

„Ahoj Bonnie, máme tu problém. Někdo Elenu přeměnil a chtěl bych tě poprosit, jestli by si jí neobstarala prsten, aby mohla na slunce?“ šlápnul ještě víc na plyn, protože věděl, že Eleně už moc času nezbývá.

„Nejdřív bych to chtěla vysvětlit.“

„Za 20 minut buď u Gilbertů, všechno ti s Caroline vysvětlíme, slibuju.“

„Dobře, za 20 minut jsem tam.“

***

„Zpomal Katherine!“ zastavil ji Stefan, než ze sebe stihla vysypat další seznam otázek, na které Stefan stejně neznal odpověď.

„Zpomal? Zpomal!? To jako vážně? Stefane, mluvíme tu o Klausovi, musím pryč!“

„Nikam nemusíš a taky nikam nepojedeš. Klaus o tebe ztratil zájem. Našel si novou oběť,“ mrknul na ni Stefan. Ta se na něj šibalsky usmála, ale vnitře byla stále nejistá.

„Nezajímá tě, kdo je ta oběť?“ zeptal se ironicky Stefan, protože věděl, že nad tím Katherine zrovna přemýšlí.

„Nech mě hádat, naše sladká Elenka?“ odpověděla Katherine na Stefanovu celkem zbytečnou otázku.
„Výjimečně ne, lásko, tentokrát je jeho středem zájmů náš milovaný Damon.“

„Cože? Damon? Proč zrovna on?“ zvědavě na něj pohlédla, ale když z jeho výrazu pochopila, že neví, rozhodla se s tím nelámat hlavu a šla spát. Stefanovi dala pusu na tvář a odebrala se do ložnice. Stefan se posadil do křesla v obýváku a přemýšlel. Myšlenky ho však příliš brzo unavily a také se odebral do ložnice, aby si šel konečně lehnout.

***

„Za chvilku tady bude Bonnie, tak musíme ještě chvilku počkat.“ Caroline stála u okna a vyndávala mobil z kapsy. „Damon tady taky za chvilku bude,“ dočetla si smsku a mobil vrátila do kapsy.

„Kdo je Damon?“

Zaslala: Katty